Úspěšná vědkyně Zuzana Musilová: Studentky mi říkají, že pro ně je povzbuzující vidět ženu ve vědě

Přestože kvalitní výzkum lze v zásadě bez problémů dělat i v českých podmínkách, Zuzana Musilová apeluje nejen na své studenty, aby vždy na čas vyjeli do zahraničí. „Pro rozvoj každého vědce je zásadní, aby během své kariéry několikrát změnil vědecký tým, aby měl zkušenost z úplně jiných týmů a z práce s jinými lidmi a na jiném tématu,“ věří.

Čtěte také

Jak ryby vidí svět? Velmi dobře, dokonce rozeznají víc barev než člověk, popisuje vědkyně

Jí samotné zkušenost ze švýcarské Basileje pomohla nejen s vědeckou činností. „Potkala jsem lidi, kteří mají jiné vzdělání a znalosti, pocházeli z jiných oborů. A společně jsme mohli řešit stejnou otázku, k jejímuž řešení přispívali svými pohledy. To pro mě bylo zásadní, protože mně to otevřelo oči – viděla jsem, co všechno je možné, co je realizovatelné. Díky tomu jsem mohla k tomu svému příběhu o rybách přidávat nové důkazy a zajímavosti,“ popisuje Musilová.

Zuzana Musilová a ryba zvaná rypoun|foto:Adrian Indermaur

Zároveň jí práce v zahraničí pomohla při navazování mezinárodních kontaktů, které jsou pro vědce v dnešní době nepostradatelné.

„Potkala jsem tam lidi, díky kterým jsem navázala spolupráci se špičkovým výzkumným ústavem na výzkum mozku a zraku v Austrálii, nebo jsem navázala spolupráci s německými výzkumným ústavem, který pořádá výzkumné plavby do Sargasového moře,“ říká.

Pro vědeckou kariéru je nutné absolvovat skutečně výzkumnou stáž, kdy budete pracovat jen na tom tématu, které vás zajímá.
Zuzana Musilová

„U nás je běžné, že studenti vyrážejí na bakalářské a magisterské úrovni na Erasmus pobyty. To je většinou jejich první zkušenost v zahraničí, co se týká vysokoškolského studia. Ale potom je pro vědeckou kariéru nutné absolvovat skutečně výzkumnou stáž, kdy budete pracovat jen na tom tématu, které vás zajímá. A to znamená jít buď ideálně na celý doktorát do zahraničí, nebo na postdoktorandskou stáž. To se u nás pořád děje docela málo,“ mrzí Musilovou.

Zahraniční studenti totiž mají na začátku své vědecké kariéry díky tomu proti českým kolegům nemalou výhodu – minimálně dvě velké zkušenosti z úplně jiných týmů v zahraničí.

Rodinný život vědkyně

Volba mezi kariérou a rodinným životem je pro špičkového vědce otázkou spíše virtuální, tvrdí Musilová.

Čtěte také

Ženy jsou ve vědě ohrožený druh, říká laureátka prestižní ceny. Získala ji za výzkum léčby otrav

„Nemám pocit, že bych musela něco kvůli něčemu odkládat. Myslím si, že je to všechno kombinovatelné. Já jsem chtěla nejdříve mít doktorát, nějakou tu zkušenost a vlastně bádat předtím, než třeba založíme rodinu. Připadalo mi to jako logické pořadí. Ale každý to má jinak. A znám příklady, kdy lidé bádají a zároveň k tomu mají děti a jde jim to velmi dobře a jsou ve svém oboru velmi dobří,“ je přesvědčená Musilová.

Právě příklady jsou z jejího pohledu to, co české vědě v tomto směru chybí nejvíce.

„Nejsou moc vidět pozitivní vzory kolem nás. A ono je to pro vědkyni stresující – představit si, že by musela opustit svůj výzkum. Když kolem sebe nevidí příklady, že to jde normálně nakombinovat, tak je to samozřejmě něco, z čeho má přirozený strach,“ uvažuje vědkyně a za vzor dává třeba skandinávské země:

Čtěte také

Pomůže ženám k vyšším platům, když se rozdíly zveřejní? Přijdeme tím na důvody, věří europoslankyně Maxová

„Sama znám spoustu kolegů ze zahraničí, kde to jde i na té doktorandské nebo postdoktorandské úrovni. Řekla bych, že u nás se toho lidé bojí o něco více, než je nutné. Setkávám se s tím, že si třeba v jednu chvíli řeknou: ‚Já bych se chtěla více věnovat rodině, tak už třeba ani na ten doktorát nepůjdu, nebo půjdu s tím, že ho nedokončím.‘ Co znám třeba kolegy ze Skandinávie, tak tam je naprosto běžné, že doktorandky mají děti během doktorátu a dále nějakým způsobem pokračují.“

Zuzana Musilová u pracovního stolu|foto:Adrian Indermaur

Přesto se i v českém akademickém prostředí situace pomalu mění k lepšímu. „Přijde mi, že kolem sebe vidím stejně mužů a žen. Je pravda, že asi tradičně bývala věda chápána více jako mužský obor, ale řekla bych, že dnes už to tak není,“ dodává Zuzana Musilová, ichtyoložka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Poslechněte si celý rozhovor Ondřeje Nováka se Zuzanou Musilovou. Dozvíte se také, jak vypadá terénní výzkum ryb, nebo proč je samotná cesta k jezeru Tanganika tím nejmenším výdajem celého výzkumu.