Úspěšná antarktická expedice brněnských vědců prožívá komplikovaný návrat
Výzkumníci nasbírali všechna potřebná data a vzorky, které vezou, jsou pod pečlivým dohledem. Kontinuita antarktického výzkumu se ale nesmí přerušit.
Antarktidu jako jediný kontinent koronavirus nezasáhl, přesto komplikuje návrat českých vědců. Expedice brněnských výzkumníků se měla ze stanice Johanna Gregora Mendela vrátit v druhé polovině března. Členové expedice jsou ale kvůli probíhající pandemii stále v Chile, tisíce kilometrů od domova.
„V současnosti je devět členů expedice v hlavním městě Santiago v jednom z mála hotelů, které ještě jsou otevřené,“ říká vedoucí českého antarktického programu Daniel Nývlt, který týmu zajišťuje pomoc z České republiky. „Vyčkáváme, co bude dál. Všichni věříme, že během dnů či týdnů se podaří uskutečnit komerční nebo repatriační let do Evropy,“ doplňuje ho klimatolog Kamil Láska, který je s vědci přímo v Chile.
Výzkumníci stihli v Antarktidě vše, co si pro letošek předsevzali. „Měli jsme velice dobré počasí pro práci v terénu a to bylo velké štěstí,“ pochvaluje si Láska.
Čtěte také
Členové expedice jsou rádi, že po dlouhé cestě lodí konečně mají pevnou půdu pod nohama, ale nezahálejí. „Kompletujeme všechny záznamy a zápisy, přepisujeme údaje. A samozřejmě provádíme také první analýzy.“
Nasbírané vzorky jsou v současnosti v bezpečí v chladničkách, které jsou v hotelu k dispozici. „Materiál je uložený v teplotách, které jsou vhodné. A stejně tomu bylo i na lodi Aquiles, kterou jsme pluli z Antarktidy,“ uklidňuje Láska.
Vzorky by ale mohly být ohroženy v případě komplikovaného letu s několikadenním přestupem, při kterém by je členové expedice neměli pod kontrolou.
Kontinuita je pro dlouhodobý výzkum klíčová
Budoucí český antarktický výzkum by mohlo vážně ohrozit uzavření hranic na rok a více. Znemožnění expedice v příštím roce by totiž mělo velmi nepříjemné následky.
„Neobejdeme se bez pravidelné údržby vlastní stanice i měřících systémů, které jsou v okolí,“ upozorňuje Láska. „Je nutná pravidelná výměna baterií i řada dalších kontrolních měření. Ta by nám velmi chyběla v dlouhodobých měřeních, která provádíme.“ A Nývlt doplňuje: „Naše systémy nevydrží sbírat data po dobu 24 měsíců.“
Pokud by se příští rok expedice nekonala, došlo by ke ztrátě dat z několika měsíců. A právě patnáctiletá kontinuita ve sběru dat je pro výzkum Antarktidy nesmírně cenná. „Čím robustnější soubory budeme mít k dispozici, tím lépe přispějeme k pochopení změn, které v současnosti v Antarktidě probíhají,“ ukončuje Nývlt.
Výzkumné projekty brněnských vědců zahrnují mnoho oborů. Geomorfologové studují permafrost a vývoj půdního pokryvu na dlouhodobě odlesněném území. Biologové sledují aktivitu porostu mechů, řas, lišejníků a sinic v extrémních podmínkách, které se mění. Mikrobiologové se zaměřují na mikroflóru antarktických zvířat a sbírají mikroskopické houby rostoucí na skalách a půdě.
Vědci z Masarykovy univerzity spolupracují s dalšími českými i zahraničními univerzitami, které nemají v Antarktidě vlastní základnu.
Související
-
Antarktida není na oteplování tak citlivá jako Arktida, tvrdí ředitel britského polárního institutu
Scottův polární institut v Cambridge je jedním z center současného antarktického výzkumu. S jeho ředitelem Julianem Dowdeswellem si povídal reportér Matěj Skalický.
-
Tání ledovců se týká celé planety. Přispět k řešení může i český výzkum na Antarktidě
Devítičlenná česká výprava je na cestě na ledový kontinent, kde stráví téměř dva měsíce. Zaměří se na studium ledovců, permafrostu, sladkovodních systémů i mikroorganismů.
-
Daniel Nývlt: Snažíme se, aby Antarktida byla co nejméně dotčená turismem
Jaká je budoucnost Antarktidy? A co přinese Pražská deklarace?
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.