Úspěšná antarktická expedice brněnských vědců prožívá komplikovaný návrat

27. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jedna loňských vědeckých výprav v rámci českého antarktického výzkumu

Výzkumníci nasbírali všechna potřebná data a vzorky, které vezou, jsou pod pečlivým dohledem. Kontinuita antarktického výzkumu se ale nesmí přerušit.

Antarktidu jako jediný kontinent koronavirus nezasáhl, přesto komplikuje návrat českých vědců. Expedice brněnských výzkumníků se měla ze stanice Johanna Gregora Mendela vrátit v druhé polovině března. Členové expedice jsou ale kvůli probíhající pandemii stále v Chile, tisíce kilometrů od domova.

„V současnosti je devět členů expedice v hlavním městě Santiago v jednom z mála hotelů, které ještě jsou otevřené,“ říká vedoucí českého antarktického programu Daniel Nývlt, který týmu zajišťuje pomoc z České republiky. „Vyčkáváme, co bude dál. Všichni věříme, že během dnů či týdnů se podaří uskutečnit komerční nebo repatriační let do Evropy,“ doplňuje ho klimatolog Kamil Láska, který je s vědci přímo v Chile.

Výzkumníci stihli v Antarktidě vše, co si pro letošek předsevzali. „Měli jsme velice dobré počasí pro práci v terénu a to bylo velké štěstí,“ pochvaluje si Láska.

Čtěte také

Členové expedice jsou rádi, že po dlouhé cestě lodí konečně mají pevnou půdu pod nohama, ale nezahálejí. „Kompletujeme všechny záznamy a zápisy, přepisujeme údaje. A samozřejmě provádíme také první analýzy.“

Nasbírané vzorky jsou v současnosti v bezpečí v chladničkách, které jsou v hotelu k dispozici. „Materiál je uložený v teplotách, které jsou vhodné. A stejně tomu bylo i na lodi Aquiles, kterou jsme pluli z Antarktidy,“ uklidňuje Láska.

Vzorky by ale mohly být ohroženy v případě komplikovaného letu s několikadenním přestupem, při kterém by je členové expedice neměli pod kontrolou.

Kontinuita je pro dlouhodobý výzkum klíčová

Budoucí český antarktický výzkum by mohlo vážně ohrozit uzavření hranic na rok a více. Znemožnění expedice v příštím roce by totiž mělo velmi nepříjemné následky.

„Neobejdeme se bez pravidelné údržby vlastní stanice i měřících systémů, které jsou v okolí,“ upozorňuje Láska. „Je nutná pravidelná výměna baterií i řada dalších kontrolních měření. Ta by nám velmi chyběla v dlouhodobých měřeních, která provádíme.“ A Nývlt doplňuje: „Naše systémy nevydrží sbírat data po dobu 24 měsíců.“

Čtěte také

Pokud by se příští rok expedice nekonala, došlo by ke ztrátě dat z několika měsíců. A právě patnáctiletá kontinuita ve sběru dat je pro výzkum Antarktidy nesmírně cenná. „Čím robustnější soubory budeme mít k dispozici, tím lépe přispějeme k pochopení změn, které v současnosti v Antarktidě probíhají,“ ukončuje Nývlt.

Výzkumné projekty brněnských vědců zahrnují mnoho oborů. Geomorfologové studují permafrost a vývoj půdního pokryvu na dlouhodobě odlesněném území. Biologové sledují aktivitu porostu mechů, řas, lišejníků a sinic v extrémních podmínkách, které se mění. Mikrobiologové se zaměřují na mikroflóru antarktických zvířat a sbírají mikroskopické houby rostoucí na skalách a půdě.

Vědci z Masarykovy univerzity spolupracují s dalšími českými i zahraničními univerzitami, které nemají v Antarktidě vlastní základnu.

autoři: Martina Pouchlá , mrk
Spustit audio

Související

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku