Úspěšná antarktická expedice brněnských vědců prožívá komplikovaný návrat

Antarktidu jako jediný kontinent koronavirus nezasáhl, přesto komplikuje návrat českých vědců. Expedice brněnských výzkumníků se měla ze stanice Johanna Gregora Mendela vrátit v druhé polovině března. Členové expedice jsou ale kvůli probíhající pandemii stále v Chile, tisíce kilometrů od domova.

„V současnosti je devět členů expedice v hlavním městě Santiago v jednom z mála hotelů, které ještě jsou otevřené,“ říká vedoucí českého antarktického programu Daniel Nývlt, který týmu zajišťuje pomoc z České republiky. „Vyčkáváme, co bude dál. Všichni věříme, že během dnů či týdnů se podaří uskutečnit komerční nebo repatriační let do Evropy,“ doplňuje ho klimatolog Kamil Láska, který je s vědci přímo v Chile.

Výzkumníci stihli v Antarktidě vše, co si pro letošek předsevzali. „Měli jsme velice dobré počasí pro práci v terénu a to bylo velké štěstí,“ pochvaluje si Láska.

Čtěte také

V antarktickém ledu je skryta minulost klimatu planety. A také radost z vědy

Členové expedice jsou rádi, že po dlouhé cestě lodí konečně mají pevnou půdu pod nohama, ale nezahálejí. „Kompletujeme všechny záznamy a zápisy, přepisujeme údaje. A samozřejmě provádíme také první analýzy.“

Nasbírané vzorky jsou v současnosti v bezpečí v chladničkách, které jsou v hotelu k dispozici. „Materiál je uložený v teplotách, které jsou vhodné. A stejně tomu bylo i na lodi Aquiles, kterou jsme pluli z Antarktidy,“ uklidňuje Láska.

Vzorky by ale mohly být ohroženy v případě komplikovaného letu s několikadenním přestupem, při kterém by je členové expedice neměli pod kontrolou.

Kontinuita je pro dlouhodobý výzkum klíčová

Budoucí český antarktický výzkum by mohlo vážně ohrozit uzavření hranic na rok a více. Znemožnění expedice v příštím roce by totiž mělo velmi nepříjemné následky.

„Neobejdeme se bez pravidelné údržby vlastní stanice i měřících systémů, které jsou v okolí,“ upozorňuje Láska. „Je nutná pravidelná výměna baterií i řada dalších kontrolních měření. Ta by nám velmi chyběla v dlouhodobých měřeních, která provádíme.“ A Nývlt doplňuje: „Naše systémy nevydrží sbírat data po dobu 24 měsíců.“

Pokud by se příští rok expedice nekonala, došlo by ke ztrátě dat z několika měsíců. A právě patnáctiletá kontinuita ve sběru dat je pro výzkum Antarktidy nesmírně cenná. „Čím robustnější soubory budeme mít k dispozici, tím lépe přispějeme k pochopení změn, které v současnosti v Antarktidě probíhají,“ ukončuje Nývlt.

Výzkumné projekty brněnských vědců zahrnují mnoho oborů. Geomorfologové studují permafrost a vývoj půdního pokryvu na dlouhodobě odlesněném území. Biologové sledují aktivitu porostu mechů, řas, lišejníků a sinic v extrémních podmínkách, které se mění. Mikrobiologové se zaměřují na mikroflóru antarktických zvířat a sbírají mikroskopické houby rostoucí na skalách a půdě.

Vědci z Masarykovy univerzity spolupracují s dalšími českými i zahraničními univerzitami, které nemají v Antarktidě vlastní základnu.