Useknutý prst nesmí přijít do styku s ledem, zlomeninu na výletě v přírodě raději provizorně nefixujte

Pokud například na cyklovýletě ve volné přírodě dojde k ošklivému pádu, je nutné ihned zjistit, jestli zraněný dýchá a funguje mu krevní oběh. „Pokud jsou tyto vitální funkce nějakým způsobem postižené, zahajte klasickou resuscitaci, to znamená srdeční masáž a dýchání z plic do plic,“ říká Jan Hlad, emeritní primář chirurgického oddělení Nemocnice Strakonice.

To, že při pádu z kola člověk přestane i dýchat, je podle něj možné. „Někdy stačí jenom ho uložit do  stabilizované polohy, zaklonit hlavu a ten člověk se může rozdýchat sám, protože má otřes mozku a prostě pouze ztratil vědomí. Někdy ovšem může být postižení vážnější, takže je potřeba resuscitaci zahájit,“ potvrzuje.

Nejčastěji je ale potřeba hlavně zastavit krvácení, většinou stačí tlakový obvaz. Málokdo však s sebou vozí na kole lékárničku. „Potom je samozřejmě potřeba improvizovat, udělat obvazy třeba z roztrhaného trička,“ radí Jan Hlad.

Čistit ránu v přírodě podle něj není nutné, turisté k tomu stejně obvykle nemají adekvátní prostředky. „A upřímně řečeno, riziko infekce oproti riziku vykrvácení je minimální, je opravdu potřeba především zastavit krvácení. Ve výjimečných případech se může zamáčknout rána přímo palcem, dlaní, pokud stříká čerstvá, jasně červená krev,“ dodává.

Čtěte také

Co na puchýře? Kobercová páska, radí dálkový chodec. Vždy také bere kostivalovou mast a brufen

Zlomeniny se obvykle fixují, ale v přírodě nám opět většinou chybí klasická dlaha. „Přivazování nějakých větví se nedoporučuje, je lepší toho člověka prostě stabilně uložit, zajistit, že má puls a nekrvácí, a použít mobilní telefon, který dneska už má na výletě každý. Organizace záchranné služby je velmi dobrá, takže záchranka přijede v dojezdovém čase, jaký stanoví zákon,“ uvádí Jan Hlad.

Ke zranění může dojít třeba i při práci se sekačkami a další zahradní a zemědělskou technikou. Někdy se může jednat i o amputaci prstu nebo části končetiny. I v tomto případě je hlavně nutné zastavit krvácení. „Většinou tlakový obvaz stačí, klasické škrcení není potřeba. Já před tím varuji, protože opravdu musí to být použité široké gumové škrtidlo, jinak to může situaci ještě zhoršit,“ připomíná lékař.

Amputované části těla se musí chladit. „Dát do igelitových pytlů a ty do dalšího pytle s ledem. Led nesmí přijít přímo na ránu, aby nedošlo k omrzlině. Potom se jedná přes záchrannou službu s replantačním centrem, co a jak se s tím dá udělat. Není to tak, že by se dalo zpátky našít cokoliv, to opravdu ne, ale něco jde,“ doplňuje Jan Hlad.

Celý rozhovor s emeritním primářem Janem Hladem o letní chirurgii si poslechněte online v magazínu Zdravíčko.