Usazeniny z jezera odkryly historii lidstva
Planeta Země je v poslední době zmítána nejrůznějšími přírodními katastrofami, ať už to jsou zemětřesení nebo hurikány, které mají dalekosáhlé následky. Ale, jak se zdá, i v těchto případech může platit rčení, že všechno zlé je pro něco dobré.
Vědci totiž zjistili, že před více než 70 tisíci lety zasáhlo rovníkovou Afriku obrovské sucho. Kdo chtěl přežít, musel se buď přizpůsobit životu v krajině, která byla téměř bez vody, nebo odejít hledat vodu jinam. Jak už dříve vědecké výzkumy ukázaly, kolébkou moderního lidstva je právě Afrika, a dnes díky posledním výzkumům víme, proč naši předkové osídlili i ostatní kouty světa.
Vědci pomocí geologických výzkumů odkryli usazeniny ze dna afrických jezer Tanganyika, Malawi a Bosumtwi. Středoafrické jezero Malawi, které je momentálně dlouhé 550 km a hluboké 700 m, bylo před 70 tisíci lety dlouhé pouhých 10 km a hluboké 200 m. Jezero Bosumtwi v Ghaně, které kdysi vzniklo v kráteru po dopadu meteoritu a dnes je dlouhé 10 km, bylo tehdy zcela vyschlé.
Kromě celkem logického předpokladu, že dlouhotrvající sucho mělo velký dopad na krajinu a tím i na lidi, existuje ještě jeden důkaz přesunu místního obyvatelstva. Genetické studie totiž naznačují, že současní lidé jsou potomky asi 10 tisíc jedinců, kteří žili přibližně v době zmíněného sucha ve východní Africe. Krátce poté se celé populace rychle začaly stěhovat mimo Afriku na Blízký východ, do Asie či Evropy. Ti, kdo zůstali, se postupně přizpůsobili životu v těchto těžkých podmínkách. Tato tragédie mohla mít tedy zásadní vliv na vývoj člověka.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
