Usáma Bin Ládin se nadále skrývá v Pákistánu

20. prosinec 2004

Ve snaze konečně dopadnout vůdce obávané teroristické sítě Al Kajda Usámu Bin Ládina, který je na útěku už více než tři roky, založila americká zpravodajská služba CIA loni na podzim několik svých základen přímo v oblasti, kde se údajně skrývá - v drsné vysokohorské krajině severozápadního Pákistánu, poblíž afghánské hranice. Ani to však, jak je vidět, zatím nepřineslo žádné výsledky.

Důvody jsou přitom poměrně jednoduché. Jak vyplývá z vyjádření několika důstojníků americké zpravodajské služby, které shromáždil deník New York Times, Usámu Bin Ládina zřejmě nadále úspěšně ukrývají příslušníci místních kmenů, kteří naopak hluboce nedůvěřují Američanům. Agenti CIA se tak v této oblasti prakticky nemohou pohybovat sami, ale jen v doprovodu pákistánských činitelů, což pochopitelně omezuje jejich operační schopnosti i možnosti získávat další informace.

Dá se říci, že hon na Usámu Bin Ládina se tři roky po útoku na Spojené státy vlastně zastavil na mrtvém bodě.

Letos na jaře sice zahájil Pákistán na naléhání Washingtonu velkou ofenzívu proti roztroušeným skupinám Al Kajdy podél své severozápadní hranice, ale pákistánské bezpečnostní síly při tom utrpěly velké ztráty a jejich akce brzy vyvolaly značný odpor obyvatel, když způsobily smrt civilistů. Ofenzíva se pak zpomalila a dlouho se nedělo skoro nic, až před dvěma týdny Pákistán ofenzívu oficiálně ukončil a vyhlásil, že Usáma Bin Ládin už v zemi není.

Pracovníci americké zpravodajské služby CIA, s nimiž hovořili reportéři deníku New York Times, jsou ale přesvědčeni o tom, že se Usáma v této oblasti nadále ukrývá. A nejen to, domnívají se, že zůstává i nyní stejně nebezpečný jako dříve. Kromě jiného má prý k dispozici skupinu zahraničních, vysoce disciplinovaných bojovníků, odhodlaných zaútočit na Spojené státy a ti, kdo mu poskytují úkryt, jsou za to dobře placeni.

Za 3 roky od útoku na Spojené státy uplynuly se samozřejmě organizace Al Kajda přizpůsobovala novým poměrům. Podle amerických odborníků se nyní proměnila se v jakousi volně propojenou sít mnoha vzájemně oddělených skupin, které dnes spojuje jen extrémně militantní islámská ideologie.

A je pochopitelné, že pro Spojené státy je velmi frustrující už sama skutečnost, že se americké zpravodajské službě CIA dosud nepodařilo proniknout do blízkosti Usámy Bin Ládina a do struktur jeho organizace. Američtí důstojníci si uvědomují, že tato teroristická síť nadále představuje vážné nebezpečí, ale nikdo nedokáže spolehlivě odhadnout, kdy a kde zaútočí.

Možná, že právě proto americký prezident George Bush reaguje tak rozhořčeně na každou zprávu o teroristické hrozbě, když vlastně nikdo neví, jak vážně se mají tyto zprávy brát.

Analytikové CIA jsou podle deníku New York Times přesvědčeni, že Usámu Bin Ládina chrání dobře placení členové vysokohorských pákistánských kmenů spolu se skupinou oddaných cizích bojovníků v oblasti, která je jinak nesmírně chudá. Příslušníci místních kmenů, Paštúnové, se živí většinou jako farmáři a pašeráci. Jsou povětšině negramotní, ale účastní se náboženské výuky podobné Talibánu a mnozí mladí muži těchto kmenů proto považují americké vojáky za agresory a okupanty Afghánistánu. A hledí na Usámu Bin Ládina jako na hrdinu pomsty.

Hledání vůdce teroristické sítě také ztěžuje skutečnost, že oblast podél afghánsko-pákistánských hranic je tradiční stezkou pašeráků drog. Američané zde proto často zachytí kódované zprávy, které však nemají nic společného s organizací Al Kajda. A jak se zdá, Bin Ládin ani nepoužívá elektronické přístroje, jejichž sdělení by mohli Američané zachytit, ale spoléhá hlavně na ústně sdělované informace kurýrů, kterým může důvěřovat.

A pákistánský prezident Pervéz Mušaraf zřejmě nemůže nabídnout Američanům větší spolupráci než dosud, chce-li se vyhnout povstání v pohraniční oblasti, která vždy projevovala odpor vůči ústřední vládě. A tak bude asi neúspěšné hledání největšího teroristy světa dále pokračovat.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.