USA vyplácely sociální dávky bývalým nacistům

Vyplácení dávek umožnil nedostatek v americkém zákoně – když někdejší nacista dobrovolně souhlasil s vystěhováním anebo prostě z Ameriky uprchl, mohl je dostávat dál.

Agentura zjistila, že američtí daňoví poplatníci takto financovali bývalé vojáky SS, kteří hlídali nacistické vyhlazovací tábory, nebo jednoho vynálezce bojových raket, jenž ke svému výzkumu využíval otrocké práce vězňů, či nacistického kolaboranta, který měl na svědomí smrt tisíců Židů v Polsku.

Nejméně čtyři takoví příjemci amerických dávek dosud žijí, zjistila AP. Je mezi nimi Martin Hartmann, bývalý dozorce SS z koncentračního tábora v Sachsenhausenu, nebo Jakob Denzinger, který hlídal vyhlazovací tábor v Osvětimi.

Čtěte také

Hartmann se přestěhoval z Arizony do Berlína v roce 2007 těsně předtím, než byl zbaven amerického občanství. Denzinger utekl do Německa z Ohia v roce 1989, když se dozvěděl, že mu úřady chtějí občanství odejmout, a dnes žije v Chorvatsku.

Podobné dohody byly pro americké ministerstvo spravedlnosti výhodné – ušetřily je vleklých výslechů před deportací a zvyšovaly počet vyhoštěných nacistů.

Ostnatý drát v koncentračním táboře v Osvětimi|foto: Jana Šustová

Vládní dokumenty, které AP objevila, však ukazují, že američtí politikové měli proti této praxi vážné výhrady a nepřáli si, aby sociální dávky sloužily jako nástroj k vyhošťování nacistů.

Agentura na základě analýzy údajů zjistila, že například v roce 1979 ze Spojených států odjelo s vidinou pokračujících sociálních dávek nejméně 38 ze 66 podezřelých. Ještě o 20 let později proti tomuto postupu protestovala samotná sociální správa.

V roce 1987 přistál ve Vídni dva dny před odebráním amerického občanství i Martin Bartesch, bývalý dozorce SS z koncentračního tábora v Mauthausenu.

Čtěte také

Rozzlobené rakouské úřady tak měly na své půdě člověka rumunského původu, jenž nebyl občanem žádného státu. Americké sociální dávky však pobíral až do své smrti v roce 1989.

Spřáteleným evropským státům popsaná praxe „odkládání nacistů“ vadí, zmíněná mezera v americkém zákoně však existuje dodnes. Vláda i sociální správa odmítly agentuře AP přiznat, že úřady na jejím základě postupovaly, jak postupovaly.

Tento stav se teď snaží napravit demokratičtí členové Kongresu, dodává americký server Politico.

Navrhli zákon, jenž by zakazoval vyplácet sociální dávky lidem, u nichž imigrační úřad zjistil nacistickou minulost, a hodlají ho předložit v listopadu. Dosavadní praxi považují za „zvrácenou“.

Také republikáni připravují legislativu, podle které by předpokládaným nacistům musela dávky přestat vyplácet přímo sociální správa. Ta by také měla Kongresu poskytnout detailní informace o počtu nacistů, kteří o dávky přijdou.

Zpracováno ze zahraničního tisku.