Úřednická vláda a její mandát

Česká ústava, tak jako ostatně i předchozí Ústava Republiky Československé, pojem úřednické vlády nezná, přestože za první republiky bylo úřednických vlád několik. Z prostého pojmu "vláda" by měla být tedy odvozena práva i povinnosti vlády úřednické: je to podle Ústavy prostě vláda, i když je u moci z titulu ústavního zákona o zkrácení volebního období, který zákonodárci odhlasovali a obešli vlastně článek třicet pět platné české ústavy. Ten stanovuje totiž pravidla pro rozpuštění sněmovny a tím vlastně nastoluje otázku příštích parlamentních voleb.

Že má mandát věcný, odborný, o tom není v drtivé většině případů žádného sporu. Je totiž tvořena buď náměstky, nebo vysokými úředníky toho kterého ministerstva, kteří znají danou problematiku pravděpodobně podstatně lépe, než politickou stranou dosazený ministr, což je ovšem základní pravidlo demokratického spravování země.

Jenže: kde končí věcnost rozhodnutí té které otázky a kde začíná političnost téže otázky? Abychom pochopili správně tento problém, uveďme jej na příkladu diskutovaného deficitu státního rozpočtu: ministr financí Janota, navíc bývalý náměstek ministra financí, v jehož kompetenci vždy bylo vytváření státního rozpočtu, díky této své odborné kvalifikaci konstatuje, že rozpočet by měl být takové a takové výše a do příštích let by tak jako tak navrhoval změny některých zákonů, aby do budoucna mohl být deficit rozpočtu již menší.

A jsme u toho: Obě strany by možná navrhovaly deficit jiný, aby se zalíbily voličům - občanští demokraté by rozhodně nezvyšovali daně, ani ty spotřební, kdežto sociální demokraté by daně zvyšovali a zejména by zvyšovali ty z příjmů právnických osob. Kalouskova TOP 09 by brala Janotovu výši deficitu, ale prosadila by ještě teď zákonná opatření k jeho možnému snížení. Jak se má zachovat ministr financí úřednické vlády? Má se řídit podle vlastního ekonomického rozumu, nebo má dbát pokynů strany, která jej na tuto funkci navrhla?

Jiný příklad: po odstoupení z tendru prodeje Českých aerolinií společnosti Air France- KLM, pokračuje privatizace jen s jedním zájemcem, jímž je konsorcium firem Unimex Group-Travel Service. ODS prý chtěla odvolat současného šéfa Českých aerolinií, ale Janota, jehož dle Lidových novin nominovala do úřednické vlády ODS, chce dokončit privatizaci se současným šéfem a nechce ve vedení aerolinií dělat po tu dobu žádné změny. Janota vystupuje ve vládě za Janotu, nikoliv za ODS, potvrdil tuto skutečnost vlivný poslanec ODS Michal Doktor.

Vůbec nechci posuzovat spor současného premiéra s ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou. Ta nicméně udělala některé závažné personální změny ve svém rezortu, s nimiž premiér nesouhlasí. Opakuji, že si vůbec neosobuji nárok dělat zde nějakého arbitra, protože neznám charakter ani premiéra Fischera, ani ministryně Kovářové, chci jen upozornit obecně na možný druh sporu v úřednické vládě a jeho nesnadné řešení. Kromě navrhovaných změn je totiž pozoruhodný i rozdílný názor na uvedené skutečnosti: Premiér Fischer není ochoten - dle Lidových novin - koncepční změny podpořit, kdežto ministryně Kovářová říká, že podle premiérova konstatování jsou personální změny plně v její kompetenci.

O jaké změny se mělo jednat: tři vysoce postavení úředníci ministerstva, totiž náměstek pro legislativu, ředitelka správy majetku a ředitelka legislativně-právní podsekce byli odvoláni, dva šéfové odboru odešli sami. Do funkce ústeckého krajského zástupce byl znovu jmenován Jiří Křivanec, sesazený exministrem Pospíšilem. Jiří Křivanec byl veřejnosti známý tím, že odvolal podřízeného státního zástupce za jeho kritiku práce justice v kauze Čunek. Dále má ministryně v úmyslu zrušit brněnské a ostravské pobočky olomouckého vrchního státního zastupitelství.

Nevím, má-li skutečně ministryně Kovářová slíben post budoucí ministryně ve vládě při vítězství ODS ve volbách, jak spekulují Lidové noviny a zda provádí změny, které by chtěla potom provést i strana, která ji teď nominovala. Její spor s premiérem ovšem nastoluje akutní otázku nejasných pravomocí úřednické vlády a nejasného tlumočení zájmu stran. Jak u premiéra, tak u jednotlivých ministrů, což znamená zároveň otázku dokonalosti ústavního zákona, jímž bylo zkráceno volební období a ustavena úřednická vláda.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .