Uprchlíky budeme muset přijmout, ale aspoň si vybírejme, vyzývá Pojar

Proč čeští politici místo přijímání uprchlíků dávají přednost pomoci přímo v zemích zmítaných humanitární krizí, a jak si tuto pomoc představují?

„Česká republika už pomáhá, snaží se pomáhat v těch zemích, kde dochází k největší koncentraci uprchlíků,“ řekl v pořadu Pro a proti bývalý diplomat a poslanec Milan Šarapatka.

Tento postoj může Česko učinit středem kritiky některých evropských představitelů, upozornil politik.

„I když máme spoluzodpovědnost za to, co se v Evropě děje, musíme chránit vlastní zájem,“ obhajoval postoj České republiky Šarapatka.

Nechat si diktovat právě v této oblasti je z právního pohledu velmi špatné. „Důsledky pro Českou republiku a zejména českou společnost by mohly být katastrofální. Nemáme zkušenost se soužitím s jinými etniky ve větším množství, a byl by to velký problém,“ varoval poslanec.

Šarapatka: „Sami vidíme ten vývoj: před několika měsíci jsme se bavili o několika desítkách syrských uprchlíků, pak to bylo 500, za týden 1300, teď už jsou to 2000, kolik to bude za dalších pár měsíců? Samy statistiky OSN uvádějí, že dnes je na útěku 25 až 50 milionů lidí. Copak je může všechny Evropa obejmout a přijmout? Na jedné straně nám humanita velí zachránit lidi, kteří trpí a jsou ohroženi, na druhou stranu, můžeme si za tuto cenu dovolit obětovat Evropskou identitu?“

Bývalý diplomat a prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar potvrdil, že Česká republika pomáhá uprchlíkům doma i v zahraničí, a integrace v Česku usazených uprchlíků se daří mnohem lépe než v mnoha jiných zemích.

Pojar: „Přijmout 2000 uprchlíků by katastrofa nebyla, ale vzhledem k tomu, že by se najelo na automatický systém kvót, a uprchlíků směřujících do Evropy anebo již přítomných na evropském kontinentě je daleko více, a příliv nebude slábnout, možná bude i sílit, takže se nebavíme se o přijetí 2000 osob, ale potenciálně o desítkách tisíc.“

„Kvóty jsou špatným systémem právě díky jejich automatizmu,“ tvrdí odborník na Blízký východ.

Podle něj mělo Česko posledních 25 let konzervativní přístup k imigraci, který mnohé evropské země neměly.

„Myslím, že bychom teď neměli platit za něco, na co jsme upozorňovali, že je problém. Máme se podílet na spoluzodpovědnosti jiným způsobem, než že si automaticky necháme přidělit kvóty na uprchlíky z různých oblastí světa,“ tvrdí Pojar.

Příliv desítek tisíc lidí z oblastí s úplně jiným kulturně-sociálním prostředím by mohl znamenat pro českou společnost velkou destabilizaci. „Je daleko jednodušší přijmout deset tisíc Ukrajinců, než přijmout tisíc lidí z oblasti severní Afriky.“

Postavit se rozhodnutí Evropské komise nebude pravděpodobně možné, domnívá se bývalý diplomat.

„Budeme muset přijímat, ale můžeme se snažit o to aktivně si určit, které uprchlíky přijmeme s vidinou toho, že můžeme zajistit jejich lepší a hladší integraci nebo asimilaci do české společnosti,“ vyzval k aktivní politice Tomáš Pojar.