Uprchlíci z Islámského státu míří k syrským rebelům. A přes Turecko zpět do Evropy, tvrdí analytik

13. září 2017
Členové Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie) ve městě Maarrat al-Numan

Stovky bývalých bojovníků Islámského státu se shromáždily na severu Sýrie, odkud se pokoušejí dostat do Turecka a následně do svých domovských zemí. Podle zdrojů britského deníku Guardian se z Iráku a Sýrie snaží dostat celé rodiny radikálů, které sem přišly z Evropy, severní Afriky nebo zemí Perského zálivu. Pašeráci si přitom za jednoho převedeného účtují i dva tisíce dolarů.

„Islámský stát ztrácí rozsáhlá území, která ovládal, takže tito lidé se ze sebezáchovných důvodů snaží dostat do bezpečí. A to opět přes Turecko, které má velmi dlouhou hranici s válečnými zónami a před třemi lety tudy naopak lidé přicházeli do Islámského státu,“ připomíná blízkovýchodní expert Břetislav Tureček.


Ne každý, kdo dobrovolně odešel do Islámského státu, nutně bojoval. A takového člověka jistě budeme posuzovat jinak než teroristu.Břetislav Tureček

Podle Guardianu se ale tito lidé shromažďují především v syrské provincii Idlíb. Proč právě tam? „Během občanské války v Sýrii bývají obklíčená povstalecká území často demobilizována. Civilisté mohou zůstat a bojovníci dostanou volný průchod do provincie Idlíb. Je to poslední místo, které zcela ovládají povstalci,“ přibližuje.

Nepřátelé na jedné lodi

Na územích ovládaných milicemi napojenými na Al-Kájdu jsou často trpěni i bojovníci Islámského státu. V minulosti bývali konkurenty, ale jejich osud je podle Turečka v současnosti podobný. Idlíb tak slouží jako tranzitní místo pro cestu do Turecka.

Dětští vojáci Islámského státu

Jak tedy s navrátilci zacházet? Podle analytika Metropolitní univerzity Praha ne každý z nich bojoval, mohl třeba pro Islámský stát jen pracovat. S takovými je pak třeba jednat jinak než s bojovníky a teroristy. Důležitým faktorem je také to, zda mají občanství západních zemí.

„Bude to zajímavý oříšek k rozlousknutí. Když se do Francie dostane džihádista prchající do Maroka, tak s ním úřady budou moci zacházet jinak než s člověkem, který má francouzské občanství, a i se tam narodil. Může ho Francie deportovat? Ale kam? Může mu odebrat občanství? A čeho se na to musel dopustit? Tím se teď nejvíce zabývají úřady na Západě,“ soudí.

autor:Jan Bumba
  • Aktuální dění
  • Rozhovor