Uprchlíci vítejte nebo Vídeňská charta. Dva způsoby, jak s běženci komunikovat

1. červenec 2016
Jonas Kakoschke a Mareike Geilingová z iniciativy Uprchlíci vítejte

Z dějin víme, že cizinci přicházeli do měst. Tam bylo více příležitostí k obživě. Není proto divu, že běženci, kteří vloni směřovali do Německa, preferují velká města víc než malé obce, do nichž bývají v rámci kvót přiděleni. Města se do budoucna musí připravit na příchod cizinců ve větší míře a pro hladké soužití je potřeba se připravit na několik věcí: především na tlak na bytový fond a na problémy v soužití.

„Začali jsme v listopadu 2014 z osobních důvodů. Bydlíme v Berlíně a měli jsme volný pokoj. Tak jsme si řekli, že tohle je moment, kdy můžeme něco aktivně udělat. Šest měsíců jsme bydleli s Bakarim z Mali a bylo to skvělé. Protože všechno bylo jednoduché, rozhodli jsme se vytvořit internetovou platformu pro šíření informací a abychom ukázali, že je něco takového možné,“ popisuje začátek svého podnikatelského nápadu Jonas Kakoschke, který se dříve věnoval sociálnímu podnikání.

Inzertní portál na bydlení Flüchtlinge Willkommen (Uprchlíci vítejte) fungoval původně jako komunikační platforma. Od ledna 2015 Jonase i jeho kolegyni Mareike Geilingovou tento projekt živí, a zaměstnávají dalších sedm lidí. Systém je jednoduchý: na jedné straně poptávka od uprchlíků, na druhé straně nabídka od majitelů volných pokojů ve městě. Jonas a jeho kolegové se převis poptávky a nedostatečnou nabídku snaží propojit.

Debaty o soužití

„Ubytujeme každého, kdo je v nouzi. Uprchlíci i pronajímatelé bytů nám pošlou popis, my jim pak opakovaně voláme a snažíme se zjistit jejich představy. Na základě toho se snažíme k sobě dát vhodné páry. Nejdůležitější je ale první setkání, po tom se rozhodnou, jestli spolu chtějí bydlet,“ vysvětluje Mareike Geilingová. Platforma Uprchlíci vítejte se rozšířila i do dalších evropských zemí, brzy se čeká i česká verze.


„Lidé si stěžují, že slyší někoho na ulici mluvit jinak než německy a že je to otravuje. Pak se dozvědí, že je to srbština a že ten člověk normálně mluví německy, jen se svojí rodinou se baví srbsky. To je najednou v pořádku: německy se ti lidé domluví, ale chtějí používat i svoji mateřštinu. Pomáhá to odhalit možná konfliktní místa ve městě a emoce v argumentech,“ naznačuje hlavní okruhy debat Ursula Struppe, která má na vídeňské radnici na starosti integraci a diverzitu.

Získat informace o obyvatelích a jejich přáních lze zjistit i jinak. Vídeňská radnice sezvala od jara do podzimu 2012 na 8500 občanů k debatám o vhodném soužití různých kultur, generací a sociálních vrstev v metropoli.

Výsledkem byla Vídeňská charta, která jen shrnuje věci, které by člověka se zdravým rozumem napadly i samotného. Jako třeba, že je dobré zdravit nebo nerušit noční klid.

„Zjistili jsme, že není dobré mít učitelský přístup a říkat: budete se chovat podle našich pravidel. Namísto toho je to lepší předložit tak, že chartu vytvořili všichni Vídeňané a platí pro všechny Vídeňany,“ uzavírá Ursula Struppe.

Spustit audio
autoři: Daniela Vrbová, Kamila Schusterová