Unikátní rostlinná fosilie čekala 150 let v muzejním depozitáři na své objevení

11. květen 2018
Česko má nejstarší rostlinnou makrofosílii světa! – Ukrývala se v Národním muzeu.

Depozitáře Národního muzea v Praze ukrývaly 150 let zkamenělinu šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny. Její stáří odhadují vědci na 432 milionů let. Rostlina je podle vědců nejstarším makroskopickým rostlinným zbytkem nalezeným na světě.

„Je to nejstarší makroskopická část sporofytu, ze které jsme přímo dostali spóry,“ upřesnil v Magazínu Leonardo paleontolog Milan Libertín, kurátor paleontologické sbírky Národního muzea.

Původním nálezcem fosilie byl Joachim Barrande. Kdyby už tehdy věděl, o co jde a popsal to, tak by byl vůbec první. Ale nevěděl, že jde o rostlinu a považoval nález za stopu po činnosti organismu nebo živočicha. S tím fosilii uložil do bedny pro pozdější zpracování, ke kterému se už ale nedostal.
Milan Libertín

Poté byla Barrandova sbírka uložena ve sklepě Národního muzea, kde čekala do dnešních dnů. „Tušili jsme, že se v této sbírce mohou rostlinné fosilie nacházet. Takže když se bedna otevřela, už jsme věděli, že jde o význačný nález.“

„V současné době se snažíme popsat nejen to, jak rostlina vypadá, ale i získat údaje o její buněčné struktuře, o vodivých elementech, spórách a výtrusech... Snažíme se rostlinný zbytek uvolnit z těla horniny, která je sopečného původu a s vápenitou příměsí,“ dodal paleobotanik.

Nejen jedinečná a stará, ale i velká a krásná, říká o fosilii expert

Rostlinný biolog Viktor Žárský, vedoucí Laboratoře buněčné biologie Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR potvrdil, že čeští vědci svůj objev zveřejnili ve vědeckém časopise Nature Plants. „Jde pravděpodobně o první paleontologický článek, který v tomto časopise vyšel.“

„Rád bych zdůraznil, že v dnešní době molekulární biologie a dalších pokročilých oborů se mnoha lidem zdá, že muzea a sbírky starých rostlin jsou zastaralá věc.“

Ale právě osudy tohoto nálezu, zkameněliny vyhrabané před 150 lety a zachované v depozitáři, ukazují na obrovský význam muzeí.

Takže i v naší moderní době má tradiční způsob zpracování přírody obrovský význam. „Ostatně, nebýt tohoto starého nálezu, tato unikátní fosilie by zanikla, a je známo, že rostliny velmi špatně fosilizují.“

„Kromě stáří je fosilie významná i proto, že je velká a krásná. Podobných úlomků je na světě známo hodně, ale na naší fosilii je unikátní její zachovalost, což je v případě rostlin mimořádné,“ konstatoval Viktor Žárský.