Umělé nosorožčí rohy možná zničí černý trh, který obchoduje s pravými rohy

Umělou rohovinu vyvinul mezinárodní tým vědců z britské Univerzity v Oxfordu a čínské Univerzity Fu-Tan v Šanghaji. Syntetické nosorožčí rohy vyrobili v laboratoři z koňských žíní, které jsou slepeny kombinací různých živočišných látek. Výsledek je prý na pohled od pravé rohoviny k nerozeznání.

Laboratorní postup napodobuje reálný vznik rohoviny 

Nosorožčí rohy vznikají z chomáčů chlupů slepených sekrety, tím se liší od rohů kravských. K využití koňských žíní také vedla snaha vyrobit falešné rohy co nejlevněji, aby mohly být vyráběny ve velkém množství. Pak se podaří černý trh zaplavit náhražkami, které sníží cenu pravé rohoviny. Ochránci těchto zvířat pak budou mít lehčí úlohu, ovšem na druhou stranu kritici tohoto postupu z řad ochranářů tvrdí, že zlevnění rohoviny může naopak vést ke zvýšení poptávky po této komoditě. 

Zaplavení černého trhu falešnou rohovinou může vést ke zvětšení trhu a to přiláká ještě více pytláků. Klíčovou otázkou je, jak se budou falešné rohy dostávat do rizikového a uzavřeného prostředí překupníků. Jedinou smysluplnou cestou k záchraně nosorožců je snížení reálné poptávky.
John Taylor, organizace Save the Rhino

Léčíte rohy nosorožců, takže můžete léčit i nehty lidí 

Nosorožec (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Pixabay

Velmi netradiční způsob, jak nasytit čínskou a vietnamskou poptávku po rohovině,  propaguje švédský fotograf Björn Persson. Uspořádal totiž sbírku lidských nehtů. Tvrdí, že  jsou z úplně stejného materiálu jako lidské nehty, a proto vyzývá lidi, aby mu své nehty darovali. „Zajistíme, aby z nich vznikl lék, který pošleme do Číny a Vietnamu jako náhražku za jejich tradiční medicínu,“ říká. Persson chce ve světě rozvířit debatu a pomoci lidem pochopit, že jde o úplně nesmyslné umírání. „Je to nesmyslné vyhynutí,“ podotýká Persson.

Fotografa divokých zvířat vyburcovala k netradiční akci jeho vlastní zkušenost. V přírodě totiž sám začal vídat stále méně a méně nosorožců. Podle statistik jich je dnes na světě žije kolem 30 000 a jen loni pytláci ulovili kolem tisíce kusů. Některé druhy nosorožců jsou kvůli pytláctví už vyhubené, jiné čelí bezprostřednímu nebezpečí. 

Všelék, afrodisiakum, ale především Ferrari-efekt 

Nosorožec dvourohý v přírodě|foto: Public domain

Tradiční čínská medicína nosorožčím rohům přisuzuje afrodisiakální účinky a rohovina údajně léčí rakovinu. Bohatí Vietnamci si je zase kupují kvůli symbolické hodnotě, vlastnictví rohu je totiž vnímáno jako symbol určitého společenského postavení a majetku. Odborníci mluví o takzvaném Ferrari-efektu, kdy si něco pořídíte jenom proto, aby bylo vidět, že na to máte. 

Vědci ovšem říkají, že nemáme přesvědčivé důkazy o léčivých účincích nosorožčí rohoviny, a ochranáři zase namítají, že společenské postavení mohou dát bohatí lidé najevo koupí něčeho jiného: třeba onoho Ferrari, které navíc bude stoprocentně pravé…