Ukrajinští rebelové sní o Novém Rusku
„Ačkoli 5. září podepsal Kyjev s proruskými separatisty příměří, na východní Ukrajině se nadále bojuje, a tamní dobrovolníci si konec války rozhodně nepřejí,“ hlásí reportérka BBC v Doněcku Dina Newmanová.
Místní rebelové i ti, kteří jim přišli pomáhat z Ruska, chtějí vytvořit státní útvar, zvaný Novorossija, tedy Nové Rusko. Nové a vylepšené.
„Naším cílem je osvobození všech ruských území. Jsme připraveni klidně pochodovat až k Dunaji,“ říká polní velitel rebelů Alexandr Maťušin. „Naším cílem je náprava historických křivd, které potkaly Rusko ve 20. století. Je třeba přivést zpět pod křídla Svaté Rusi vše, co jí náleží,“ vysvětluje.
Asi stovka jeho bojovníků operuje u vesnice Makiivka, na předměstí Doněcka, největšího města separatistů. Podle BBC je velkou ironií nynějšího konfliktu, že před deseti lety Maťušin stál na opačné straně.
Pracoval totiž pro ukrajinského ultrapravicového nacionalistu Dmytra Korčynského. „Tehdy jsme snili o pravoslavné revoluci. Naším cílem bylo založit pravoslavnou obdobu Al-Káidy.“
Přes společnou vizi v minulosti se dnes cesty obou mužů rozešly. Korčynskij je na útěku a Maťušin velí jednotce, která bojuje za Nové Rusko. Hrdě ukazuje symbol jednotky: lebku, zkřížené hnáty a heslo Čím víc nepřátel, tím více cti.
„Svoboda má cenu jedině tehdy, když za ni zaplatíte krví,“ říká výhrůžně. „Budeme muset obětovat mnoho hrdinů, než naplníme své poslání,“ dodává.
V rusko-ukrajinském konfliktu však podle reportérky BBC nelze nalézt jasné ideologické linie. Příkladem je zpěvák Jaroslav Rešetňak, který žije v Rusku. Prý má ukrajinské kořeny a v minulosti měl přátele mezi ukrajinskými nacionalisty.
S tím je však konec. Je přesvědčen, že i Ukrajinci musejí být součástí velkého Ruska. Dnes zpívá ruské vojenské častušky, které se hojně stahují na webu a slouží k náboru dalších bojovníků po celé zemi.
A co si myslí o krvavé lázni, z které má povstat Nové Rusko? Prý je mu líto všech padlých, tedy i ukrajinských vojáků.
Obejdeme se bez Putinova požehnání, vzkazuje Doněck
„Jiná cesta však neexistuje. Věřím, že potáhneme na Kyjev a každý region uspořádá referendum o tom, zda chce patřit k Rusku či Ukrajině, anebo zda se nestane nezávislým státem. Pokud chce západní Ukrajina patřit k Ukrajině, je to tak správné. Pro mě stojí vůle lidu nade vším,“ říká.
„Ačkoli po straně proruští rebelové přiznávají, že jsou válčením unaveni, jejich mantra zní: Bojujeme proto, aby v budoucnu už nebyly žádné války,“ informuje BBC. Separatistických bojovníků je prý 18 tisíc, jsou převážně z Ruska a další se chtějí připojit.
Verbování na internetu má pod palcem několik extremistických pravicových skupin. Jednou z nich je Eurasijské hnutí, které založil ultranacionalistický filozof Alexandr Dugin. Uskupení má mezinárodní přesah.
Poblíž ukrajinských hranic, v Rostově na Donu, připravuje dobrovolníky na odchod do ukrajinské války aktivista Eurasijského hnutí Michail Učitěl. I když svou činnost realizuje na ruském území, rozhodně odmítá, že by za ním stála Moskva.
„Doněcká a Luhanská lidová republika jsou samostatné politické útvary, které chystají řádné volby. Brzy nebudeme mluvit o povstalcích, nýbrž o pravidelné armádě Nového Ruska,“ dušuje se.
Pro velitele Maťušina je nynější příměří pouhou strategickou přestávkou v boji. V zimních měsících bude docházet jen ke sporadickým střetům, ale na jaře se chystá ofenzíva rebelů. „Nemůžete zotročit lidi, kteří vědí, jak chutná svoboda. Jsem přesvědčen, že nakonec zvítězíme,“ říká závěrem.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.