Ukrajinský konflikt zdaleka není vyřešený. Jaký lze očekávat vývoj?

Budoucí postavení ukrajinských teritorií Doněcku a Luhansku – to je, jak píše server Deutsche Welle nadmíru živé téma, které se v kulisách křehkého příměří ozývá stále intenzivněji.

Oficiální Kyjev si přeje, aby se oblast neproměnila v jakousi bezvýchodně zamrzlou lokalitu, jako je tomu například v Podněstří.

Dohoda, podepsaná v minulých dnech v Minsku, na otázku, co bude Donbasem, nikterak neodpovídá. Omezuje se pouze na obligátní terminologii, vyzývající Ukrajinu k „decentralizaci moci“ ve zmíněném regionu. Kyjevský parlament už oznámil, že chystá legislativu zaměřenou na „ zvláštní status“ Doněcku a Luhansku, detaily ale zatím nejsou k dispozici.

Separatisté už ovšem nastalou situaci vnímají jako dosažení nezávislosti. Alespoň to vyplývá z nedávného interview Andreje Purgina, samozvaného vicepremiéra samozvané Doněcké lidové republiky.

Čtěte také

„V tuto chvíli už nepřipadá v úvahu cesta zpět, tedy zůstávat součástí ukrajinského státu,“ řekl Purgin ruské agentuře Interfax.

Ukrajinská vláda samozřejmě vidí situaci ve zcela odlišném světle a její stanovisko zní: ano větší autonomii, ne samostatnosti. Důvod je, jak podotýká Deutsche Welle, zřejmý. Po ruském záboru Krymu by byla ztráta Donbasu další fatální ranou.

„V tuto chvíli už nepřipadá v úvahu cesta zpět, tedy zůstávat součástí ukrajinského státu,“ řekl Andrej Purgin, samozvaný vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky, ruské agentuře Interfax

Na 3000 lidských životů, které Ukrajina podle zdrojů OSN zaplatila v boji za udržení Donbasu, je příliš vysoká cena. A odtržením východních provincií by všechny oběti přišly vniveč. Navíc zásobárny uhlí a plynu činí z Donbasu veledůležitou základnu pro ukrajinskou energetiku.

Na druhé straně je dnes jasné, že kyjevská centrální moc nemůže odpadlický region získat zpět za použitím síly. Určitě ne ve chvíli, kdy jsou separatisté všestranně podporováni Moskvou a masivně zásobováni ruskou vojenskou technikou.

Čtěte také

A tak, i když si to Kyjev nepřeje, pozorovatelé soudí, že nynější příměří a také dohoda z Minsku povedou ke konzervaci konfliktu.

Ukrajinu by tak mohl čekat stejný osud jako řadu bývalých sovětských republik. Mnohé nasvědčuje směřování k situaci v Podněstří - regionu, který se oddělil na počátku devadesátých let minulého století od Moldávie. Podněstří, mezinárodně nikdy uznaný stát, přežívá už dvacet let jen díky ekonomické podpoře Ruska.

Raketový systém Grad umístěný na nákladních vozidlech proruských separatistů v Doněcku

„Zamrznutí současného konfliktu na Ukrajině je velmi pravděpodobnou alternativou prostě proto, že si to prezident Putin přeje a má eminentní zájem právě na takovém výsledku,“ říká v rozhovoru pro Deutsche Welle kyjevský politolog Volodymyr Fesenko.

Fjodor Lukjanov, předseda Rady pro zahraniční a obrannou politiku a šéf vlivného magazínu Russia in Global Affairs, však zastává odlišný názor s tím, že Podněstří přináší Moskvě mnoho nevýhod.

Čtěte také

„Rusko by muselo odštěpenecké ukrajinské provincie finančně podporovat a zároveň být v neustálé kontroverzi se Západem. Moskva preferuje Doněck a Luhansk v roli autonomních ukrajinských regionů.“

Ukrajince tak nyní čeká bolestivá debata o budoucnosti Donbasu. Není to ale debata nová. Už v květnu roku 2010 ukrajinský spisovatel, básník, překladatel, rockový hudebník a performer Jurij Andruchovyč vyvolal poprask, když v jednom z rozhovorů uvedl: „Pokud se v Kyjevě ujme moci prozápadní vláda, pak bude nutné dát Krymu a Donbasu šanci odejít.“

Tehdy byl prezident Viktor Janukovyč, který sám pochází z Donbasu, u moci jen pár měsíců. Andruchovyč tvrdil, že lidé na Krymu a v Donbasu jsou součástí „ruského politického národa“ a Ukrajina je pro ně cizí a nezajímavá. Za své názory byl ostře kritizován a dehonestován.

Ale čtyři roky nato – po anexi Krymu a vypuknutí bojů se separatisty – Andruchovyč zopakoval, že východní Ukrajina by se měla oddělit. „Budeme schopni udržet Donbas jen za cenu obrovských ústupků, což by bylo pro naši evropskou budoucnost zhoubné,“ řekl v interview pro týdeník Zrcadlo týdne.

Jinak řečeno, region s proruskou populací je pro Ukrajinu, směřující k Západu, překážkou. Andruchovyč rovněž navrhuje, aby o této otázce rozhodlo referendum.

Má to však háček, žádné výzkumy, mapující názory Ukrajinců v této záležitosti, nejsou k dispozici, v médiích neprobíhají relevantní diskuse. „Otázka, co bude s Donbasem, tak stále čeká na odpověď. Ta ale bude muset dříve nebo později zaznít,“ uvádí server Deutsche Welle.

Zpracováno ze zahraničního tisku.