Ukrajinky často hledají flexibilní zaměstnání. Potřebují kombinovat práci a péči o rodinu, uvádí šéf svazu průmyslu Prouza

Dlouhodobé zaměstnání si u nás hledá 80 procent příchozích z Ukrajiny. Uplatnění najdou zejména ve zdravotnictví a sociálních službách, které na práci migrantů spoléhají dlouhodobě. Dalším sektorem je cestovní ruch, kde se jedná především o pomocné práce.

Čtěte také

Jaké jsou podmínky pro ukrajinské studenty na českých vysokých školách?

„To jsou práce, které se dají dělat na kratší úvazky. Dají se tam plánovat směny a často vidíme, že se třeba domluví tři Ukrajinky – dvě chodí pracovat, třetí se stará o děti. Velký požadavek řady Ukrajinek je flexibilita, aby mohly kombinovat práci a péči o rodinu,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Jedním ze zásadních problémů je jazyková bariéra. Přestože téměř 60 procent příchozích má vysokoškolské vzdělání, pracují většinou ve výrobě. Lidí s vysokoškolským vzděláním je však na českém trhu práce nedostatek.

„Řada nadnárodních firem ani nepotřebuje češtinu, spíše potřebují dobrou angličtinu, a to je věc, kterou jim dokáže řada Ukrajinek nabídnout, protože mají vzdělání a zároveň zkušenost, pracovaly v bankách, v marketingových agenturách a podobně. To je velmi jednoduše přenositelná znalost,“ dodává Prouza.

Překonávání jazykových bariér

Jazyková bariéra představuje problém i ve školství. K výuce v českých školách je momentálně zapsáno více než 50 tisíc ukrajinských dětí. Ministerstvo školství plánuje financovat přijetí ukrajinských asistentů a pořádání jazykových kurzů.

„Školy, kde je hodně Ukrajinců, se budou moct účastnit i jazykové podpory. Změnili jsme podmínky tak, aby každá škola, ve které bude nejméně pět cizinců s nárokem na tuto podporu, už mohla pořádat jazykové kurzy pro cizince,“ popisuje Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství.

Cílem těchto opatření je omezení vzniku samostatných ukrajinských tříd zavedených zákonem Lex Ukrajina II. „Vznikla taková situace, že to, co jsme všichni chtěli, tedy integrovat ukrajinské žáky do běžných tříd v nějakém malém počtu, prostě nebylo možné,“ dodává Černý.

Pomoc neziskové sféry

O uprchlíky se v Česku stará zejména nezisková sféra. Pro jejich práci je klíčový přehled o pohybu lidí a jejich počtu v konkrétních lokalitách. S tím by měl nyní pomoci nový jednotný informační evropský systém.

„Můžeme monitorovat pohyb lidí, víme, kolik jich na půdu EU přichází, kolik odchází. Tím, že jsme uvnitř schengenského prostoru, tak se nám počet lidí, kteří odcházejí, neeviduje úplně ideálně. Máme takhle ale alespoň ta základní data na evropské úrovni a za to jsme rádi,“ uvádí Andrea Krchová, ředitelka konsorcia, které sdružuje nevládní organizace pracující s migranty.

Čtěte také

Petr Šabata: Solidarita s Ukrajinou je v Česku obdivuhodně stálá

Neziskové organizace usilují o rovnoměrné rozmístění uprchlíků po Česku, to se ale dlouhodobě nedaří. O přesouvání migrantů se rovněž uvažuje na evropské úrovni, k tomu zatím přistoupilo třináct členských zemí. „Relokace musí být dobrovolné a v rámci té dobrovolnosti musíme vědět, jak můžeme tu relokaci zprostředkovat,“ dodává Krchová.

Do integrace uprchlíků se mají podle neziskových organizací také více zapojovat obce. K tomu by mělo pomoci lepší rozdělování financí podle počtu uprchlíků – tzv. na hlavu. Přidělování prostředků tímto způsobem ale v současnosti není možné, jelikož by to vyžadovalo legislativní změny.

Poslechněte si celé Téma dne Martiny Maškové.