Ukrajinci by teď asi nejraději místo jednoho Scholze viděli stovku Leopardů, uvažuje historik a politolog Adamec

16. červen 2022

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek dorazili do Kyjeva. Ukrajině mají předat poselství o jednotě a plné soudržnosti zemí Evropské unie. „Je otázka, co tam tito ,tři králové‘ v takto silné sestavě přinášejí. Jedna věc jsou veřejné deklarace, ale podle mne to bude něco silnějšího než jen obecné deklarace o evropské solidaritě,“ uvažuje historik a politolog Jan Adamec.

Scénářů by podle něj mohlo být hned několik. „Buď to bude pozitivní z hlediska Ukrajiny a Macron oznámí závazek, že získají kandidátský status EU. Ale na tom teď ani neexistuje na půdě EU shoda,“ uvažuje.

„Také by to mohl být status s nějakým ,ale‘, tedy s výjimkami. Je docela možné, že EU bude muset vymyslet úplně nový jen pro Ukrajinu, který by zohledňoval rizika ohrožení jejich státnosti,“ míní Adamec.

Ukrajince teď nejvíc trápí nedostatek zbraní. Obecné deklarace je nevytrhnou.
Jan Adamec

Svou roli jistě budou hrát neveřejné dohody. „Ukrajinci by ale asi nejraději místo jednoho Scholze viděli stovku Leopardů,“ naznačuje s narážkou na německé bojové tanky. „To Ukrajince teď nejvíc trápí a obecné deklarace o solidaritě je moc nevytrhnou,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.

Evropa otáčí kormidlem

Je také možné, že politici budou hovořit o nějakém příměří. Problém je totiž v tom, že klesá podpora války u evropské veřejnosti, která byla léta zvyklá žít v blahobytu a dvakrát se jí nechce měnit způsob života.

Čtěte také

„To, co tady teď zažíváme, je dramatická změna způsobu dosavadních životů. Nemusí jít jen o válečný kontext, ale mám na mysli i ekonomické tlaky a změny celé geopolitické struktury.“

„Evropa instinktivně cítí, že se něco mění, bojí se toho a volí mezi různými reakcemi. Ta první a instinktivní: Buď si toho nevšímat, utéct, nebo se tomu postavit… A je poměrně složité i to jít do války – zvlášť, když tam není nějaká historická zkušenost či emoční náboj.“ 

Co bude po válce? „Je vůbec otázka, jak ta válka skončí. Protože mnohem těžší je vždy uzavírat mír nebo příměří. Může se stát, že nakonec neskončí tak, že si obě strany sednou za stůl, vykolíkují hranice a pak budou žít v míru.“

Čtěte také

„Může se stát, že se válka promění v hranici příměří, jakou známe mezi Severní a Jižní Koreou. Může to trvat desítky let. Může jít ale i o změny na vedoucích pozicích ať už z Ruska, ale i Ukrajiny. Těch proměnných je tady celá řada,“ vypočítává.

„Tady se ale počítá s falešným předpokladem, že ta válka skončí v nějakém krátkém horizontu, pak budeme něco budovat a přijímat Ukrajinu do EU. Ale válka vůbec nemusí skončit, respektive nemusí skončit tak, jak my si myslíme.“

Celá válka na Ukrajině může mít podle Adamce ještě odstřižení Západu od Ruska na dlouhá léta. „Hovořím o přepólování Ruska směrem k Číně a Asii,“ uzavírá historik a politolog Jan Adamec.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související