Ukrajina mezi Ruskem a Evropskou unií

03069708.jpeg

Zahraniční média se stále věnují situaci na Ukrajině po pádu prezidenta Viktora Janukovyče. V zemi byla oficiálně zahájena kampaň před předčasnými volbami nové hlavy státu, které se uskuteční 25. května. Oleksandr Turčynov, který po svržení Janukovyče vedle funkce předsedy parlamentu zastává také roli prozatímního prezidenta, v úterý oznámil, že o nové vládě národní jednoty bude kyjevský parlament jednat ve čtvrtek.

Švédský list Dagens Nyheter se zamýšlí nad tím, jak se v souvislosti s nejasným politickým i hospodářským vývojem na Ukrajině v nejbližších dnech zachová Rusko: „Ukrajinská ekonomika se v podstatě ocitla na pokraji bankrotu. V příštích dvou letech bude země potřebovat finanční pomoc ve výši nejméně 25 miliard eur. Ruský prezident Putin dobře ví, že pokud Moskva sáhne ke svým ekonomickým zbraním, propadne se Ukrajina do finanční krize,“ píše list.

Moskva stojí podle Dagens Nyheter před následujícím dilematem: Na jedné straně nechce připustit, aby se Kyjev obrátil na Západ a stal se závislým na Evropské unii. Na straně druhé není ani v zájmu Ruska vyvolat na Ukrajině nějakou katastrofu. Další tah ze strany Moskvy lze tedy jen těžko předvídat,“ uzavírá svůj komentář švédský deník.

V Moskvě vycházející deník Pravda obhajuje případnou ruskou intervenci: „Ukrajině se v celé její historii ještě nikdy nepodařilo vybudovat vlastní stát. Svého času prosila o pomoc ruského cara. Také nyní by Rusko mělo zasáhnout do dění na Ukrajině – a to nejlépe vojensky. Pokud se do situace v zemi vměšují Londýn a Berlín, proč by mělo Rusko všechno jen pozorovat z povzdálí? Nelze ani vyloučit, že Rusko, Německo a Polsko si již Ukrajinu znovu rozdělili mezi sebe,“ píše ruská Pravda.

Španělský El Mundo je přesvědčen, že mezinárodní společenství musí sáhnout ke všem diplomatickým prostředkům, které má k dispozici, aby zabránilo vypuknutí občanské války: „Ozbrojený konflikt by měl nebezpečné dopady na vztahy mezi Ruskem a Západem. Útěk prezidenta Janukovyče nebezpečí války nijak nezmenšil, spíše zvýšil,“ varuje španělský deník.

Ukrajina, Kyjev. Demonstrace před budovou parlamentu

„Rozhodování nových nositelů moci na Ukrajině, kteří jsou drženi v šachu radikálními milicemi, totiž určuje touha po pomstě. Ukrajinský konflikt vedl k návratu jazyka z období studené války. Nyní je nutné zabránit tomu, aby Kreml jednal aktivně ve prospěch Janukovyčova tábora. Až do předčasných voleb musejí politický kurs v zemi společně určovat velmoci.“ Tolik z Madridu El Mundo.

Podle polského listu Gazeta Wyborcza je potřeba, aby Ukrajinci cítili podporu ze strany Evropské unie. „Brusel teď musí opatrně vysvětlit, kolik práce a kolik obětí je zapotřebí, aby se země stala součástí evropské rodiny. Unie to musí udělat nejen pro Ukrajince, ale také sama pro sebe. Protože Ukrajina, která bude přesvědčena o evropské myšlence, by mohla být pro Unii jevící známky únavy přímo dárkem,“ píše deník.

Ukrajina, která by se nadchla pro ideje o sjednocené Evropě, by evropskému společenství mohla vrátit tak potřebný optimismus a posílit onen projekt, který svého času nastartoval jistý Robert Schuman. „Něco takového je v zájmu všech,“ nabádá své čtenáře polský list Gazeta Wyborcza .

Zpracováno ze zahraničního tisku.