Učitel jako mediátor. Jak řešit konflikty a podporovat citlivou komunikaci?
Konflikty ve třídě, problémoví spolužáci, necitlivá komunikace. Existují osvědčené postupy, jak tyto problémy řešit? Jak efektivně mluvit o citlivých tématech ve školním prostředí? „Učitel je jakýsi mediátor, který může vstupovat do problémů svých žáků a snažit se jim některé věci vysvětlovat. Na to ale musí být duševně v pořádku, mít podporu vedení školy a dobrou spolupráci s rodiči,“ zdůrazňuje lektor a režisér Milan Šteindler.
Nastavovat citlivou komunikaci ve školním prostředí a v náročnějších situacích, to si mohou nastávající učitelé a učitelky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy natrénovat v semináři, který vede Milan Šteindler. „Komunikace vyplývá z mojí práce herce a režiséra,“ přibližuje, jak se k výuce dostal.
Editace: Daniela Vrbová, Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody:
Milan Šteindler, herec a režisér
Zuzana Kubíková, krizová interventka a rodinná terapeutka z Linky bezpečí
„Vedl jsem semináře o citlivé komunikaci pro lékaře a oslovil mě děkan Pedagogické fakulty s tím, že by téma mohlo zajímat i budoucí pedagogy, “ říká.
S budoucími pedagogy se věnuje tématům jako jsou závislosti, duševní zdraví, komunikace v oblasti transgender osob či kriminalita mládeže.
„Mluvili jsme třeba i o komunikaci v oblasti dětí vězněných rodičů nebo v oblasti rasismu. Vždy o tom mluvíme v přítomnosti nějakého odborníka nebo člověka, který s tím má velké životní zkušenosti,“ zdůrazňuje Šteindler.
Čtěte také
Pod nácvik komunikace se vejde jak promlouvání ke studentům a žákům, tak k jejich rodičům, a dokonce i k úřadům nebo různým centrům, s nimiž je potřeba se spojit. „Vždy zdůrazňuji, že je potřeba používat empatii, ale i sám k sobě,“ vysvětluje lektor a režisér. „Spousta učitelů se setká s vyhořením a v prostředí školy se mnohdy nedočká pochopení.“
Klíčové je vytvoření bezpečného prostředí ve škole:
„Pedagogové by měli děti naučit snažit se pochopit jeden druhého. Měli by se snažit chápat, proč ten druhý dělá to, co dělá, a jak se k tomu postavit. Učitel je jakýsi mediátor, který může vstupovat do problémů svých žáků a snažit se jim některé věci vysvětlovat. Na to ale musí být duševně v pořádku, mít podporu vedení školy a dobrou spolupráci s rodiči.“
Nebát se svěřit
Bezplatné kurzy, webináře a služby mediátorů pro řešení konfliktů nabízí organizace Spoluškola, která provozuje také poradnu zaměřenou na školské právo. A s novým školním rokem přibývá práce i na Lince bezpečí, která může dětem, rodičům a pedagogům pomoci s řešením jejich potíží spojených se školní docházkou.
Čtěte také
Komunikaci na Lince bezpečí popisuje Zuzana Kubíková, krizová interventka a rodinná terapeutka:
„Zajímáme se vždycky o to, s čím volající přichází. Jestli je to poprvé, co s někým sdílí své trápení, a zda to chce nějak řešit. Potom nabízíme různé možnosti. Zjišťujeme například, zda má někoho z rodiny, kdo by ho mohl podpořit, nebo třeba učitele, školního psychologa či výchovného poradce. Naše podpora směřuje k tomu, aby děti neměly obavy se svěřit lidem kolem sebe.“
V situaci, kdy dětem rodiče nenaslouchají nebo jsou součástí problému, radí: „Radíme dětem říct dopředu, že s tím rodičem chtějí něco řešit, že se něco stalo. Je fajn domluvit se na čase, kdy máme oba prostor, domluvit si nějaká pravidla. Například že si nebudeme skákat do řeči, že si budeme naslouchat. Je dobré i klidně říct svou obavu: Mám strach, že budeš křičet, že se budeš zlobit, že mi něco zakážeš.“
Čtěte také
Pro případy, kdy se jedná o konflikt se spolužáky nebo kdy se dítě bojí chodit do školy, školákům doporučuje:
„Je dobré rovnou v hodině oslovit paní učitelku, že se to teď děje – nemůžu se dál soustředit, protože myslím na toto. Nebo hodit třeba něco do schránky důvěry, zajít za školním psychologem. Stále funguje také organizace Nenech to být, která se dá také anonymně oslovit.“
Cítit se přijatý
Nastavit pravidla chování ve školách pomáhají také pravidelné třídnické hodiny. Užitečné může být i vytvoření speciálního místa ve třídě, kde se řeší spory mezi žáky.
Čtěte také
Kubíková z Linky bezpečí ještě zdůrazňuje: „Je fajn, když děti vědí, že je vždycky někdo vyslechne. Věci nebývají černobílé, že jeden zlobí a druhý nezlobí. Na každém je něco dobrého. I k agresorům je potřeba přistupovat laskavě a neházet do pytle toho, kdo zlobí, že z něj nic dobrého nebude. To je výzva pro každého učitele, ale je to strašně užitečné, když se ten, kdo zlobí, najednou cítí přijatý a milovaný a dostává něco, co možná ještě nikdy nezažil.“
Rodičovská linka
Linka bezpečí není určena jen dětem – dospělí se mohou obrátit na Rodičovskou linku, která nabízí telefonickou i online podporu prostřednictvím chatu a e-mailu. Zároveň upozorňuje na vzdělávací kurzy a webináře, které Linka bezpečí pořádá jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost.
Novinkou je například kurz o vedení rozhovoru s rodičem na náročné téma, vhodný především pro pedagogy.
Kubíková také doporučuje programy zaměřené na práci s dospívajícími, například projekt O sebe, který se věnuje prevenci sebepoškozování, rozvoji emoční odolnosti a komunikaci s dětmi a mladistvými v obtížných situacích.
Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.



