Účelem NATO je zajistit podmínky, díky kterým není třeba Černou Horu bránit

Podle Thiessena by odpověď na otázku moderátora „Proč by můj syn měl bránit Černou Horu před útokem?“ neměla spočívat v úvahách šéfa Bílého domu na téma „agresivní povahy Černohorců“. Místo toho měla hlava americké exekutivy pronést slova připomínající Trumpův projev v Polsku.

Při příležitosti loňské připomínky 73. výročí Varšavského povstání Trump pronesl jeden z nejpůsobivějších proslovů svého dosavadního politického působení. Připomněl tehdy miliony obětí, které zaplatily za selhání Západu zabránit nacistické a sovětské agresi. A neopomněl ani oběti holokaustu.

Důvodem vzniku Severoatlantické aliance bylo zabránit opakování podobné děsivé historie, dočteme se v listu Washington Post. Text cituje někdejšího britského premiéra Nevilla Chamberlaina, jenž komentoval výhrůžky Německa Československu dnes už notoricky známou větou.

Hádky ve vzdělané zemi

Šéf londýnského kabinetu v roce 1938 prohlásil, že Velká Británie se nenechá zavléct do války „kvůli hádce ve vzdálené zemi mezi lidmi, o nichž nic neví“. Výsledkem takového přístupu bylo 50 milionů mrtvých, evropský kontinent v plamenech a plynové komory.

Z této historické lekce plyne jasné poučení. „Slabost provokuje. Když si vaši protivníci myslí, že jste slabí, cítí nutkání jednat. Když věří, že jste silní a odhodlaní, mají mnohem menší tendenci vás pokoušet a začínat ničivé války,“ soudí Marc Thiessen.

Trumpova víra

Donald Trump podle něj věří v udržení míru prostřednictvím síly. Udržet mír ale neznamená jen disponovat vojenskou silou. Jak prezident správně řekl ve Varšavě, „naše obrana nespočívá jen v závazku vynakládat potřebné finanční zdroje, ale v závazku odhodlaně jednat“, upozorňuje komentátor.

Vladimir Putin podle komentátora „ví, že může šikanovat své sousedy, kteří v Alianci nejsou“|foto:European Commission Audiovisual service

Bývalý americký prezident Ronald Reagan používal vojenskou sílu mnohem méně než jeho následovníci. Důvodem však nebylo jen to, že ozbrojené složky posílil. Nemusel armádu vysílat, protože jeho protivníci nepochybovali, že je Reagan skutečně ochotný ji použít.

Asad bez následků a Putinova strategie

Proč tedy ruský prezident Vladimir Putin uvěřil, že může vpadnout na Ukrajinu a obsadit Krym? Thiessen považuje odpověď za zřejmou: nebyla podle něj žádná náhoda, že k ruské intervenci došlo jen půl roku poté, co Trumpův předchůdce Barack Obama nedokázal vynutit jím stanovené červené linie v Sýrii.

Šéf Kremlu viděl, že americký prezident nechal syrskému protějšku Bašáru Asadovi vše projít bez následků. V té chvíli Putin poznal, že mu bez velkých potíží a následků projde intervence na Ukrajině.

Obama byl slabý, Trump je rázný

Obama ukázal slabost, myslí si americký autor. Dodává, že Trump při svém nástupu do úřadu situaci změnil. Dvakrát vyslal poselství síly, které bylo zřetelné nejen v Damašku, ale také v Moskvě. Podle Thiessena existuje důvod, proč ruský prezident Severoatlantickou alianci nesnáší. Proč tak bojuje, aby zabránil jejímu rozšíření o státy ve východní Evropě, kteří ještě členy obranného paktu nejsou.

Vladimir Putin prý „ví, že může šikanovat své sousedy, kteří v Alianci nejsou“. Nemůže se tak ale chovat k zemím, které členy NATO jsou. Za nimi totiž stojí ostatních dvacet osm členů vázaných vzájemným slibem zajistit si bezpečnost. „Podporuje je také americký prezident, který se snaží mít se všemi státy světa dobré vztahy, ale zároveň se nebojí použít americkou vojenskou sílu,“ dočteme se ve Washington Postu.

Slabá NATO není pro Rusko hrozbou

V této argumentaci Thiessen spatřuje důvod, proč Putin tak moc protestoval proti přistoupení Černé Hory do NATO. A to dokonce i údajnou podporou pokusu o puč proti černohorskému premiérovi, který měl být v zájmu udržení země mimo Severoatlantickou alianci násilně svržen.

Donald Trump ve Varšavě řekl, že „dokud si budeme pamatovat naši minulost, budeme vědět, jak budovat budoucnost|foto:Český rozhlas

Je to také zřejmě důvod, proč ruský prezident chce, aby Trump neuspěl ve snaze přimět ostatní členy paktu vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Šéf Kremlu si totiž uvědomuje, že slabá Severoatlantická aliance pro něj není hrozba a nemůže zhatit jeho plány.

Donald Trump ve Varšavě řekl, že „dokud si budeme pamatovat naši minulost, budeme vědět, jak budovat budoucnost. Američané vědí, že silná Aliance svobodných, suverénních a nezávislých států je nejlepší obrana amerických svobod a zájmů,“ dodal prezident.

Podstata věci tedy spočívá v jednoduché úvaze. „Důvod a účel existence NATO není bránit Černou Horu. Je jimi potřeba zajistit, že ji nebudeme muset bránit nikdy. Stejně jako Varšavu, Paříž nebo Londýn,“ píše komentátor deníku Washington Post Marc Thiessen.