U veřejných zakázek rozhoduje hlavně cena. To se pak odráží na kvalitě

16. červen 2015

Na více než půl miliardy korun (bez DPH) loni vzrostl objem veřejných zakázek. Vyplývá to z aktuální zprávy, kterou vládě předložila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za hnutí ANO).

Ale existuje i jiná zpráva: totiž jak při zadávání veřejných zakázek státní instituce samy dodržují pravidla.

Čerstvá analýza Centra pro aplikovanou ekonomii při Univerzitě Karlově, tzv. zIndex posuzuje kvalitu a přípravu veřejných zakázek podle 11 kritérií. Ukazuje, že nejvíc se s veřejnými zakázkami potýkají na ministerstvech obrany a financí.

Největší problémy jsou obecně v přípravě projektů, upřesňuje Jiří Skuhrovec z centra:

„Zakázka se špatně připraví a potom se musejí často změnit, rušit, nehlásí se o ni firmy. To se projevuje v x jednotlivých indikátorech, které sledujeme.“

Na významu stoupá také cena, což je podle Skuhrovce špatně.

„Na západ od nás je neobvyklé, že by se cenou soutěžila více než každá pátá zakázka. Problém je, že se to typicky promítá do kvality toho, co je nakoupeno. Nejvíc se cenou soutěží o evropské dotace prostě proto, že tam je větší riziko auditu a že se čeští zadavatelé bojí kontroly. Například Probační a mediační služba soutěží cenou úplně všechno včetně manažerských školení a práce s mladistvými delikventy,“ uvádí příklad.


Podívejte se na výsledky Hodnocení zakázek státní správy zIndex 2012—2014

A jaké je řešení? Určitě by se neměl měnit zákon o zadávání veřejných zakázek, ale přístup samotných zadavatelů.

„Je potřeba, aby se zadavatelé naučili soutěže pořádně zadávat, a potom můžeme lépe sledovat kvalitativní kritéria,“ myslí si Jiří Skuhrovec z Centra pro aplikovanou ekonomii.

autoři: mvo , bum
Spustit audio