U mladých žen se zvyšuje počet nádorů plic, varuje specialista

Nejčastějšími onkologickými onemocněními jsou u nás zhoubné nádory plic, nádory tlustého střeva, slinivky břišní a konečníku, nádory prsu u žen. Nově přibylo diagnostikovaných nádorů prostaty u mužů.

V ČR se více než v jiných zemích vyskytuje zhoubný nádor ledvin a nádor slinivky břišní. Stále jsme na jednom z předních míst v záchytu nádoru tlustého střeva, konečníku. Alarmující je zvyšující se počet nádorů plic u mladších žen.

Rizikové faktory

„Souvisí to s tím, že u nás zatím žádná opatření proti kouření nejsou,“ vysvětluje doktor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Přesto ale nejrizikovějším faktorem podle něj zůstává věk. Kritická je hranice 50 let. Geneticky je dáno jen 8–10 % onkologických onemocnění. Máme ale i nějaké optimistické zprávy.

Optimistické zprávy

„Ukazuje se, že u karcinomu prsu se záchyt posunul výrazně do časných stadií, což vede ke zlepšení dlouhodobých léčebných výsledků,“ říká profesor Petruželka. „Taky se konečně rozbíhá screeningový program u tlustého střeva a konečníku.“

V současnosti endoskopická vyšetření zjistí i skryté krvácení. Nacházejí se polypy, jejichž odstraněním se rizika nádoru taky snižují. „A v případě pokročilých onemocnění, které už postihují vzdálené orgány, tam jsou nové léky.“ Základem je ale pořád včasná diagnóza.

Dotazy posluchačů:

osoba
--------------------
Dobrý den. Já bych prosila pana profesora, když už, je ve vážném stavu, je paliativní péče, stále se dává chemoterapie, to se jenom udržuje jako ten při životě člověk nebo je ještě nějaká šance jako zlepšení, když se dává ta chemoterapie? Ale už prostě je ten člověk veden jako paliativní péče.

Prof. MUDr. Luboš PETRUŽELKA, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já myslím, že otázka paliativní péče je velmi složitá, protože výraz paliativní někdy znamená, že toho nemocného už nemůžeme trvale vyléčit. Takže cílem té péče je nemocnému co nejvíce ulevit, to znamená ulevit mu od klinických symptomů a někdy se na tom může podílet i chemoterapie, která může oddálit progresi onemocnění za dobré kvality života. Ale je to nutné vždy zvážit velmi individuálně. Každý případ se může chovat jinak, to znamená záleží to na tom lékaři a i na nemocném a jeho okolí jaký cíl ta léčba má.

osoba
--------------------
Haló, dobrý den, tady je Eva z Moravy. A chtěla bych se zeptat, pardon, pana profesora, co řekne na spojení homocysteinu v krvi a onkologického onemocnění? Máme něco málo v rodině, nebo hodně toho máme, chtěla bych vědět váš názor na právě homocystein. Děkuji.

Prof. MUDr. Luboš PETRUŽELKA, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já nevím, jestli chodíte někam na sledování, na nějaký oddělení, která se zabývají metabolickými poruchami, ale co se týká vztahu nebo k rizikům nádorů, jestli to tak myslíte, já myslím, že tam nějaký jednoznačný vztah není. Markerů, které se snažíme odhalit, abychom onemocní na něj přišli včas, je plno, a to je jeden z mnoha tedy. A zatím žádný takový není. Já vidím tu cestu spíše v odhalení na úrovni teda genů, na úrovni DNA a podobně, kde se nám, je možno už odhalit nějaké změny, které mohou předcházet to onemocnění, tam asi bude ta správná cesta. Ale nevylučuji ostatní markery. Ale jako takové nádory a markery, které se velmi často diskutují, ty povětšinou neslouží k odhalení té nemoci, ale spíše ke sledování účinnosti léčby.

osoba
--------------------
Dobrý den, mám dotaz. Jsem z Prahy, Kos, před dvěma lety mi bylo sneseno z tlustého střeva 11 polypů, za jak dlouho má jít na kontrolu?

Prof. MUDr. Luboš PETRUŽELKA, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, jestli to bylo, samozřejmě to bylo v průběhu endoskopického vyšetření, tak pokud byste ty polypy neměl, tak ta endoskopická vyšetření se opakují za 5, spíše za 10 let. V případě, že ty polypy jsou přítomny, tak to záleží tedy na gastroenterologovi, na tom, který to prováděl. Já bych doporučoval za rok až za dva roky určitě to zopakovat. Po odstranění těch polypů, já myslím za dva roky nebo za rok, záleží jaká byla jejich skladba, jak ty polypy, jakou měly histologickou charakteristiku, v případě, že byly rizikovější, tak bych to udělal ještě dříve.

osoba
--------------------
Haló! Já jsem posluchačka z Prahy. Já jsem se chtěla zeptat pana doktora, jestli se dá léčit protonovou léčbou, tady nabízejí protonovou léčbu v Praze, jestli se dá léčit rakovina nádorů axille nadklíčku a v hrudi? A potom ještě jednu další otázku, když se léčí chemoterapií tabletami a když se ta léčba přeruší v důsledku hledání silnějších léků třeba na měsíc, jestli to nemůže uškodit, jestli se to nemůže zhoršit?

Prof. MUDr. Luboš PETRUŽELKA, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, já myslím, že to jsou dotazy poměrně závažné. Otázka protonové terapie v současnosti je diskutována mezi odbornými společnostmi. Já myslím, že spíše, jestli se jedná o hrudní stěnu a uzliny, tak by se mělo jednat patrně o ozáření po operaci prsu, jestli z toho můžu to tak odvodit. A já myslím, že v tomto případě je to na rozhodnutí radioterapeuta. Ale v tomto případě já nevidím žádný zásadní benefit té protonové léčby. Takže bych to nechal na fotonovém ozáření, samozřejmě za použití lineárních akcelerátorů. Co se týká tedy té léků perorálních zase záleží o jaké onemocnění se jedná, v jakém stádiu je, samozřejmě, že to měsíční přerušení je možné, my ho také používáme, ale nevím přesný důvod. Ten důvod nebude patrně v hledání nových léků, protože to rozhodnutí může být uděláno okamžitě nebo jestli se čeká ještě na nějaké dovyšetření, to bych potřeboval bližší podrobnosti, abych se mohl zodpovědně k tomu vyjádřit.

e-mail
--------------------
Můžu se sám přihlásit do nějaké nestandardní formy léčby, mám namysli třeba bioléčbu a zkrátka více se zajímat o ty ne tak typické formy léčby, které se třeba zkouší jenom na vzorku pacientů?

Prof. MUDr. Luboš PETRUŽELKA, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
V současnosti probíhají zejména v těch klinických onkologických centrech klinické studie, které vlastně hodnotí nebo srovnávají nové léčebné postupy versus standardní léčbu, a ty studie jsou otevřené pro kohokoli a je možné kontaktovat přímo daná centra. Jejich seznam visí na internetu, je to cestou linkos.cz, a zase podle druhu onemocnění určitě se vám někdo bude věnovat a tu otázku vám zodpoví.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Prahy. Já mám takový naivní dotaz. Lze z krve odebrané ze žíly zjistit, že v těle někde bují rakovina?

Prof. MUDr. Luboš PETRUŽELKA, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Všichni onkologové si to přejí tedy, jo, aby to šlo, ale bohužel ta současná situace je taková, že u některých pokročilých onemocněních to zjistit lze, ale to většinou lze zjistit jinou metodou. Ale ta cesta, kterou jste naznačila je správná, ale zatím není tak probádaná, abychom mohli říct, že jsme schopni z kapky krve diagnostikovat nádorové onemocnění, pokud mluvím o solidní nádory. Nejedná se o krevní nádory, tam je situace jiná, tam samozřejmě to lze.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.