Týřov: Vězení Přemysla Otakara II.
Týřov patří k našim nejstarším hradům. Byl postaven už v první polovině 13. století za vlády Václava I. Svou jedinečnou architekturou si zajistil přízeň českých králů na několik staletí.
Na Týřov se můžete dostat z obce Skryje v okrese Rakovník, 16 km od Křivoklátu. Malebná krajina okouzlila také Augusta Sedláčka a do své knihy Hrady, zámky a tvrze království Českého na úvod vyprávění zapsal: „Skorem zapomenutý stojí tento krásný hrad v krajině rozkošné položený a sám sebou z nejedné příčiny zajímavý, zapomenutý proto, že jest od moderních spojovacích prostředků příliš vzdálen. Pod hradem teče Mže, omývajíc své skalnaté půvabné břehy; do ní ústí se pod samým hradem potok tekoucí od Broum údolím Úpořským, kteréž jest pro pitvornosť svých vysokých skalnatých a lesnatých břehů navštívení hodno, ačkoliv se tu krása přírodní nejen obtížnou cestou po kamení, nýbrž i častým přecházením přes klikatý potok zaplatiti musí. Mezi řekou a tímto potokem, jihozápadně od Křivoklátu, severovýchodně od Skryj, jest vysoké pohoří, končíc se u stoku obou strmým chlumem, na němž stojí zříceniny hradu Týřova.
Fascinujícím hradem byl také pro profesora Tomáše Durdíka. Stačí nahlédnout do Ilustrované encyklopedie českých hradů: „Členitá silueta Týřova s devíti věžemi a čtyřmi věžicemi byla v době jeho vzniku v Čechách zcela výjimečným zjevem. Hrad je totiž čistou ukázkou francouzského kastelu a jedním z prvých evropských případů importu tohoto progresivního, aktivní obranu umožňujícího typu mimo oblast jeho vzniku – francouzského kapetovského království.“ Mnohé informace prozradily archeologické výzkumy, které zde probíhaly v roce 1973 a v letech 1976 – 1984.
Týřov nebo Angerbach?
Dnes už patří k hradu neodmyslitelně jméno Týřov, ale neříkalo se mu tak od počátku. V historických pramenech vystupuje také jako Angerbach, ale toho jména nebyl jediný. Dodnes jméno Angerbach patří hradu u Kožlan, pod kterým najdete navíc i Týřovskou louku. Otázky kolem názvu zaujaly také Augusta Sedláčka: „Náš hrad založen někdy na počátku třináctého věku a obdržel české své jméno snad po vsi Týřovicích, totiž tím způsobem, že se říkalo hradišti Týřovská hora. Německy se mu snad říkalo Angerbach, což by se srovnalo velmi dobře s polohou nad potokem Úporským, ano bylo by i jeho překladem, neboť slovo úpor znamená také pažit a trávník - anger. První zmínka o Týřovu činí se za doby krále Vácslava. Tento totiž asi v patnáctém nebo šestnáctém roce svého panování okolo roku 1245 oddav se žádostem těla svého, začal milovati život samotný a přebýval proto větším dílem jen s několika průvodčími na hradech mezi lesy ležících a snad od něho vystavěných."
Hrad českých králů
Týřov nechal vystavět český král Václav I. v první polovině 13. století. Nevíme sice, kdy přesně byl vydán pokyn k zahájení stavby, ale prameny dokumentují situaci k roku 1249. Tehdy byl hrad již hotov, protože právě zde Václav zajal svého syna Přemysla stojícího v čele panské vzpoury. Vězením se stal také pro Jindřicha z Lipé, kterého zde v letech 1315 – 1316 věznil Jan Lucemburský. Význam hradu si uvědomoval také Karel IV., což můžeme dokreslit událostmi po jeho návratu do země v roce 1333. Týřov patřil k prvním hradům, které vykoupil ze zástavy, připojil ke koruně a zapsal do Majestas Carolina. Hrad přečkal bez úhony dobu husitství a ještě na počátku 16. století se dočkal výraznější opravy. Poprvé je v pramenech jako pustý uváděn k roku 1575.
Další zajímavosti o Týřovu můžete najít v premiérovém článku Vězení Přemysla Otakara II. V dalším Putování po stopách středověkých hradů a tvrzí středních Čech se vydáme na zříceninu hradu Valdek.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.