Týden očima Petra Schwarze: Politici, matematika a zeměpis
Ani to moc nebolelo. Sociální demokracie dlouho trvala na tom, že jejím jediným kandidátem na post ministra zahraničí je europoslanec Poche a nikdy tomu nebude jinak.
Až nakonec do ministerského křesla nominovala dosavadního náměstka na ministerstvu zahraničí a bývalého Pocheho asistenta Tomáše Petříčka. Prezident budoucího ministra ještě nejmenoval, takže nic není jisté, ale zatím jsou, zdá se, všichni spokojeni.
Luboš Palata: Syrské sirotky lze přijmout i proti vůli Babiše. Nestojí nad zákony
Větu o našich vlastních českých sirotcích, o které se musíme postarat a proto se nebudeme starat o padesát sirotků ze Sýrie, kterou koncem minulého týdne vypustil premiér Andrej Babiš, jsem v jen o něco odlišné variantě už četl.
Šéf ČSSD Hamáček a jeho tým tak tvůrčím způsobem aplikují na politický boj známou větu z francouzské komedie „Kam se poděla sedmá rota“, popisující odpor francouzské armády na začátku druhé světové války slovy „žádná armáda v historii neustupovala tak spořádaně, ale žádná zároveň tak rychle.“ Nezbývá než popřát šťastnou cestu k Dunkerque.
Zní to trochu neuvěřitelně, ale zdaleka největší politický boj na domácí scéně se tento týden strhnul kolem otázky, jestli by mohla Česká republika přijmout 50 syrských sirotků z řeckých táborů nebo ne. Vyjádřil se k tomu snad každý, kdo je nějakého vyjádření schopen. Ano, zápas o symboly bývá bojem nejlítějším, jen je občas smutné, co takovým symbolem také může být.
Prezident Zeman se vydal na návštěvu Německa a kromě setkání s prezidentem Steinmeierem a kancléřkou Merkelovou se věnoval své oblíbené ekonomické diplomacii. Německé podnikatele se snažil přesvědčit, že je pro ně výhodné investovat v Česku vzhledem k tomu, že ušetří, jelikož mzdy u nás jsou oproti Německu třetinové a i při jejich nárůstu mají případní investoři tak 20 let „volný prostor pro své lokty“.
Ať z nás nikdo hlupáky nedělá
Jedna věc je, že pan prezident má bohužel dost možná pravdu, druhá věc ale je, proč hlava státu nabízí naši zem jako levnou montovnu. Nebylo by lepší hledat investory, kteří ocení i slušnými platy kvalifikovanost a kvalitu práce? K čemu jsou nám investoři jdoucí hlavně za levnou pracovní silou v době, kdy českým podnikům chybí statisíce pracovníků, kteří při minimální nezaměstnanosti nejsou v našich krajích k mání?
Filip Nerad: Visegrádský veletoč v Salcburku
Centrum evropského dění se tento týden na dva dny přesunulo do rakouského Salcburku. Neformální summit Evropské unie řešil hlavně migraci. A neobešlo se to bez nečekaných názorových zvratů.
A kdy se například od 1. října s vládním posvěcením spouští program, v rámci kterého k nám má dorazit pracovat pět stovek Indů? Nebo mají zahraniční investoři v naší republice vydělávat na levné práci zahraničních pracovníků?
Hlavy států a šéfové vlád Evropské unie hledali v rakouském Salzburgu způsob, jak lépe ochránit vnější hranice Evropy před nelegální migrací. A jak prozradil deníku The Guardian španělský ministr zahraničí Borrell, jeho země dostala v tomto ohledu v červnu velice cennou radu od amerického prezidenta Trumpa.
Alexandr Mitrofanov: Zfalšované volby rozčeřily hladinu v Rusku
Pryč jsou doby, kdy se v Rusku nedělo nic významnějšího než další ujištění režimu, že ho podporuje přes 80 procent obyvatelstva.
Ten Španělsko nabádal, aby postavilo proti migrantům zeď na Sahaře, což má pravda trochu zádrhel v tom, že Sahara není ve Španělsku a také v tom, že Sahara je docela veliká. Jenže právě i s námitkou španělských diplomatů, že ta poušť měří nějakých pět tisíc kilometrů, byl Trump rychle hotov, podle něj nemůže být delší než americko-mexická hranice. Je, skoro dvojnásobně. Ještě že stále existují na světě lidé, kteří dokáží mávnutím ruky jednoduše vyřešit každý problém.
Zajímavě řeší problémy i v Rusku, tam to tento týden vypadalo, že vynalezli zcela novou matematiku. Při volbách gubernátora v Primorském kraji na Dálném východě chybělo sečíst už jen něco přes jedno procento hlasů z celkového necelého půl milionu, tedy nějakých pět tisíc hlasů.
Putinův kandidát Tarasenko ale v té chvíli prohrával o více než deset tisíc voličů, vše se zdálo být jasné. Pak se ale průběžné sčítání na desítky minut zastavilo, aby vzápětí přišel zázrak odpovídající zemi neomezených možností – sice stále chybělo sečíst skoro procento hlasů, ale Tarasenko měl rázem o 13 tisíc hlasů více a tím naopak nedostižný náskok on, zatímco jeho soupeři pár hlasů dokonce ubylo. Volby nakonec byly zrušeny, protože volební komise seznala, že hlasy nelze přepočítat a některé zázraky jsou i pro důvěřivé duše příliš.
Ať z nás nikdo hlupáky nedělá, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka