Týden očima Petra Schwarze: Máme novou vládu a možná i mimozemšťany v dohledu

16. prosinec 2017
Vláda premiéra Andreje Babiše

Česká republika má novou vládu, prezident republiky jmenoval kabinet premiéra Babiše. S jeho programovým prohlášením se budeme moci seznámit až 10. ledna.

Teď víme jen to, kdo má ministerské posty (to se ostatně rozkecalo už dávno) a také to, že není jasné, jak chce pro novou vládu její předseda získat důvěru sněmovny - a zda se o to hodlá u ostatních sněmovních vůbec nějak pokoušet. Což není mnoho.

Nebo naopak je, hlasovací domluva s KSČM a Okamurovou SPD při ustavování sněmovny totiž Babišovi fungovala jak hodinky, byť právě o Okamurovi doposud tvrdil, že je nebezpečný populista a loutka kmotrů, a s KSČM zas nenašel programové průniky. Jenže s šéfy jiných sněmovních stran si aspoň zatím ani nedomluvil termín schůzky, což je docela základní předpoklad pro nějaké vyjednávání.

Závěr týdne strávil nový premiér v Bruselu na summitu šéfů států a vlád Evropské unie. Nejdůležitějším bodem jednání byla reforma unijní azylové a migrační politiky, o které asi nikdo nepochybuje, že zásadní změnu potřebuje.

Jenže zatímco většina evropských zemí zdůrazňuje hlavně vzájemnou solidaritu vyjádřenou tím, že by pečovat o migranty, kteří se už dostali do Evropy, neměly jen hraniční země (ve kterých se uprchlíci vyloďují), ale měly by s touto péčí pomoci i ostatní země (které mají to štěstí, že nejsou na pobřeží a tudíž se do nich azylanti přímo nedostanou), pro velkou část postkomunistických zemí unie je taková solidarita zásahem do jejich práva určit si, kdo u nich bude a nebude žít. Což je rozpor vskutku kulturní.

Premiér Andrej Babiš na dvoudenním summitu Evropské unie v Bruselu

Ať nepodléháme planým nadějím

Kvóty na uprchlíky nejsou populární nikde kromě Itálie a Řecka, které právě největší nápor uprchlíků schytávají, ale většina Evropy uznává, že by v tom samy tyto země samy zůstávat neměly. V Česku jsou podle nejnovějšího průzkumu CVVM proti kvótám čtyři pětiny obyvatel, Babišův nekompromisní bruselský postoj „přes naprosté odmítnutí kvót nejede vlak“ tak u nás jistě získá obecný potlesk.

Zatímco byl premiér Babiš v Bruselu, Ústavní soud posvětil jeho nejdůležitější projekt z doby, kdy byl ještě pouhým vicepremiérem a ministrem financí v Sobotkově vládě - elektronickou evidenci tržeb. Ústavní soud ale zároveň přinejmenším odložil třetí a čtvrtou fázi EET, která se měla spustit příští rok.

Jednání mezi Bruselem a Londýnem ohledně brexitu se, zdá se, konečně trochu pohnula z místa. Britské premiérce Mayové ovšem přibyly další starosti – to, jak vyjedná podobu brexitu už britští poslanci nechtějí nechat jen na její vládě, konečnou podobu brexitu bude muset schválit parlament. A to vláda premiérky Mayové důvěru parlamentu má.

Premiérka Mayová přijela do Bruselu na schválení prvního kola brexitových vyjednávání

Americký prezident Trump dostal po velkých úspěších na domácí politické scéně v minulých týdnech výstražnou facku. V Alabamě, státu, kde republikáni měli už řadu let volební úspěchy jasnější než tisíc sluncí, zvítězil v ostře sledovaných doplňovacích volbách do Senátu demokratický kandidát. Poprvé po čtvrtstoletí a navzdory Trumpově osobní podpoře kandidáta republikánského.

Havajské slovo Oumuamua neboli „Posel“ se stalo v posledních dnech velice populární po celém světě. Toto jméno totiž dostalo vesmírné těleso doutníkového tvaru pohybující se nyní Sluneční soustavou a pocházející téměř jistě jako první takto pozorované ze vzdáleného vesmíru. Je tak neobvyklé, že i někteří seriózní vědci nevyloučili, že by se mohlo jednat o mimozemskou kosmickou loď.

Petr Schwarz

Důležité je ale ono slovo „nevyloučili“ - to ještě neznamená, že je to pravděpodobné. Ať nepodléháme planým nadějím či obavám, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.

autor:Petr Schwarz