Týden očima Petra Schwarze: Křesťanská země? Ano, jen ti křesťané vadí

27. duben 2019

Oslavili jsme Velikonoce, největší křesťanský svátek.

Poslanci hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD-Tomio Okamura si ale pro věřící v této zemi přichystali výprask až na den hned po svátcích, kdy v Poslanecké sněmovně přehlasovali veto Senátu ohledně zdanění takzvaných církevních restitucí.

Petr Hartman: Církevní restituce jako souboj populismu se zdravým rozumem

Mariánský sad v Malých Svatoňovicích

Populismus porazil zdravý rozum. Konkrétně v boji o zdanění finančních náhrad týkajících se církevních restitucí.

Prezident Zeman pak přispěchal s ujištěním, že zákon, který má platit od příštího roku, podepíše, a že podle jeho názoru ústavní soud normu posoudí až v příštím volebním období.

Hlava státu tak jemně upozornila, že přinejmenším příští rok církve podle jeho názoru jistě přijdou o značnou část peněz, k jejichž vyplacení se jim stát smlouvou zavázal, a které jsou nejen náhradou za nevydaný zabavený majetek, ale zároveň mají církvím umožnit přechod na samofinancování, protože uzavřená dohoda zahrnuje i odluku církví od státu, takže stát už jim za pár let nebude přispívat na provoz. 

Podle předsedy komunistů Filipa je sebrat církvím peníze společenská potřeba, což není nic nového, to komunisté tvrdili, už když nejen církvím majetek kradli. Sociální demokraté zase na svém Facebooku zajásali, že prý  byla „nespravedlnost konečně napravena“, což jistě pochopily třeba židovské obce, kterým majetek sebrali napřed nacisti, pak komunisti a teď si přisadila i současná sněmovní většina.

Ať netrpíme ztrátou paměti

To doprovodila ČSSD tvrzením, že Nečasova pravicová vláda zavázala stát, aby církvím vyplatil více, než je opravdová hodnota majetku. Když pomineme, že to jsou také peníze na financování odluky, má to tu drobnou chybu, že stále nikdo nebyl schopen předložit jakoukoli analýzu, která by podobné tvrzení ospravedlňovala, jak například ve Sněmovně upozorňovali i Piráti, kteří nemají nic společného ani s pravicí, natož s Nečasovou vládou.

David Klimeš: Zdanění restitucí aneb kolik nás ještě budou stát komunisté u vlády

David Klimeš

Nejsmutnější loutkou je nepochybně Andrej Babiš. Samozřejmě dobře ví, že zdanění a následné soudem nařízené zrušení zdanění uškodí republice, elementárnímu náboženskému smíru ve společnosti i celkové kvalitě zákonodárství, zase jednou zkoušené retroaktivním paskvilem. Ale jemu je to jedno. Církve jsou mu ukradené, hlavně když za to má hlasy komunistů pro svou vládu.

A jako třešničku na dortu doprovodili sociální demokraté svůj facebookový výlev fotografií vskutku načančaného pozlaceného barokního interiéru katolického kostela, který ovšem, jak upozornil Jan Lipold na Aktuálně.cz, vskutku s životem našich církví nemá žádnou spojitost – pochází totiž ze známého kláštera v rakouském Melku. Pravda, Notre-Dame by se teď nehodil.

A mimochodem, zdanění náhrad prakticky nejvíce poškodí nekatolické církve, které v podstatě nic kromě těch nyní zase zčásti odebraných peněz od státu dostat nemají. A ano, jako evangelík jsem zaujatý, přiznávám.

SPD-Tomio Okamura zahajovala volební kampaň před eurovolbami shromážděním na Václavském náměstí, ke kterému vyhrával populární ansámbl pana Hnídka Ortel. Nemohl chybět největší hit tohoto uskupení, písnička Mešita, pozoruhodná skladba, která hudebně sice ještě úplně nedosahuje kvalit jiného ještě slavnějšího hitu Kočka leze dírou, zato v textu se pohoršuje nad tím, že prý mešita stojí v „zemi křesťanů“, zatímco podle pana Hnídka „kostely nestojí v muslimských zemích“, což je s výjimkou Saúdské Arábie zjevná nepravda, jak ví každý, jehož obzor přesahuje okraj půllitru.

Lída Rakušanová: Zemanovo bloudění po Hedvábné stezce

Prezident Miloš Zeman v Číně, duben 2019

Prezident Zeman miluje gigantické projekty.

Je ale hlavně pozoruhodné, jaké obavy o křesťanství a křesťany „nicnežnárodovci“ okatě projevují, na tomto mítinku i třeba Marine Le Penová, když ale dojde lámání chleba, i Tomio Okamura se svým spolkem hlasuje pro to, aby těm, kdo se tu snaží křesťanství udržovat, stát sebral peníze.  

Prezident Zeman opět odjel do Číny, a tentokrát prý nějaké ty miliardy odtamtud dorazí. Pravda, ne těch před časem slibovaných 200, teď kancléř Mynář hovořil o dvaceti. A pravda, ne, že by je tu Číňani investovali, ale je možné si je z čínské banky půjčit.

V radostných výlevech nad tím, že něco z komunistické velmoci by k nám mohlo ukápnout pak úplně zaniká, jak toxické ty peníze jsou, což už ukázaly zkušenosti více zemí, třeba Černé Hory. A opravdu není jasné, proč bychom se měli radovat, že Čína má zájem o naši energetiku či důlní průmysl. Opravdu chceme, aby komunisté z Číny měli vliv na to nejdůležitější, co máme?

Petr Schwarz

Nebyla hrůza nad tím, že by naše nerostné bohatství mohly těžit zahraniční firmy, docela nedávno důležitým volebním tématem? Naopak v Číně nezapomínají na Leninova slova o těch, co prodají provaz na vlastní oprátku.

Ať netrpíme ztrátou paměti, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz. 

autor: Petr Schwarz
Spustit audio