Turecko se musí demokratizovat, aby mohlo o genocidě začít mluvit, říká předseda arménského spolku

24. duben 2015

Řeknete-li v Turecku arménská genocida, máta zaděláno na vážnou kolizi s úřady.

Už sto let nejen oficiální turecká místa, ale i zřejmě i většina obyvatelstva popírají, že by se jejich předkové podíleli na snad prvním pokusu o vyhlazení národa v moderních dějinách.

Ačkoli by Turci rádi zapomněli, Arméni se snaží historickou paměť oživit. K uznání genocidy vyzval nedávno i papež František. Zatím ji uznalo 23 států, a v zákulisí probíhá bitva, které další státy se přidají. Česko mezi ně zatím nepatří, i když zahraniční výbor Sněmovny vyjádřil Arménům v této souvislosti soustrast a sympatie.

Má moderní Turecko přebírat odpovědnost za to co, spáchala Osmanská říše?

„Jistá kontinuita s osmanskou říší, i personální, zde existuje,“ řekl v pořadu Pro a proti bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.

Režim Mustafy Kemala, který moderní republiku založil, vyšel z opozičních takzvaných mladotureckých kořenů. „Sám Kemal patřil ke skupině mladých důstojníků, kteří svrhli sultána.“

Spor má v praktické rovině mnoho přesahů, ale nejzákladnější jsou dva. „Tento spor zakládá absolutní neexistenci vzájemného oficiálního styku: mezi Tureckem a Arménií jsou zavřené hranice, a neexistují mezi nimi vzájemné styky."

Sami Turci se považují za národ, který vždy pomáhal a umožňoval autonomní život křesťanským menšinám včetně Arménů, dodal Laně.

„Dokonce se to ve školních učebnicích a veřejně dostupné literatuře vykládá tak, že Arméni převzali tureckou kulturu, což je historický anachronismus, a lidé jsou tedy přesvědčeni, že Turci se k Arménům chovali dobře, a že Arméni je zradili, a byli nevděční,“ vyložil obecný turecký náhled na historii bývalý velvyslanec.

Jednou z obav Turecka z uznání arménské genocidy jsou žádosti o finanční odškodnění, domnívá se Laně, i když s nároky na možné změny hranic podle něj počítat nelze.

„Samozřejmě, že odškodnění může být přítomno v pozadí nějakého uvažování, ale podle mého názoru je to čistě politická záležitost a směřující především dovnitř vlastního státu.“


Laně: „Když někdo v Turecku mluví o arménské genocidě, může být stíhán a popohnán před soud, protože slovo genocida se v tomto významu nepoužívá. Zajímavé ovšem je, že z politických důvodů se tento výraz aplikuje na Bosnu nebo masakry vůči jinému muslimskému obyvatelstvu, a aplikuje se třeba i na Rwandu.“

Předseda Armenia Klubu Tigran Abramjan konstatoval, že popírání genocidy je jen posledním stupněm celého strašlivého aktu.


Abramjan: „Záminek Turecka ke genocidě může být nalezeno více, ale na uplatnění kolektivní viny se při interpretacích celé historické otázky zapomíná... Každý Armén má v rodině někoho, kdo touto hrůzou prošel, a výpovědi všech přeživších a pamětníků se ve všem naprosto shodují, což je zásadní, nezávisle na tom kde tito lidé žijí, v Americe, v Arménii v horách, nebo tady v Praze.“

Ten obecné turecké mínění o kulturní podřízenosti Arménů Turecku nebo dokonce přijetí turecké kultury zásadně odmítá.

„Je obecně známo, že Arméni jsou historicky první křesťané, kteří v roce 301 přijali křesťanství jako státní náboženství. Turci do oblasti dnešního Turecka přišli až v 10. až 11. století. Arménie byla 800 let kontinuální křesťanskou civilizací.“

Předseda arménského spolku zmínil majetkový rozměr celé genocidy. „V Turecku bylo hodně arménských bankéřů a vůbec vzdělaných lidí, přibližně 20 % procent podniků ovládali Arméni.“

„Turecko si přivlastnilo arménský majetek, a nyní prohlašuje, že na něj má právo. To je obrovská komplikace vzájemných vztahů,“ konstatoval Abramjan.

Podle něj leží další osud vzájemných turecko-arménských vztahů jen na Turecku. „O těchto otázkách by měli v první řadě otevřeně mluvit sami Turci, aby došlo k nějakému dialogu.“

„Jak může Arménie s Tureckem jednat, když protější strana jenom vyhrožuje, a celé téma je v Turecku zakázáno? V první řadě by se Turecko mělo demokratizovat, a mluvit o tom uvnitř společnosti, a pak by byl dialog možný. Koneckonců jsou to sousedící státy se společnou hranicí,“ shrnul staletý konflikt Tigran Abramjan.

autoři: tpa , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.