Turecko je po návštěvě von der Leyenové pod palbou kritiky za sexismus. Kauza už dostala jméno #sofagate, píše BBC

Čtěte také

Opravdu je Unie na Turecku tak závislá, že přehlíží Erdoganovu svévoli, ptá se komentář ZEIT ONLINE

Šéf turecké diplomacie Mevlut Cavusoglu zase označil kritiku kolem schůzky za nespravedlivou. BBC dodává, že pro podobný formát setkání existuje jeden precedens.

Když Erdogan navštívil Brusel v roce 2017, usedl do pohodlného křesla společně se dvěma tehdejšími lídry Unie. Videonahrávka, která ukazuje, jak to bylo tentokrát v Ankaře, se mezitím stala takzvaným virálem. Terčem kritiky se stali nejen turečtí hostitelé, ale i Charles Michel pro to, že své kolegyni neuvolnil místo.

Jak shrnuje Al Džazíra, celá situace vyvolala vlnu pohoršení – směrem k Turecku kvůli postoji k ženám a směrem k Bruselu kvůli sexismu a internímu politickému hašteření mezi unijními institucemi.

„Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem jsou důležité. Ale evropská jednota a respekt k lidským právům, včetně práv žen, jsou také klíčové,“ napsala na Twitter španělská europoslankyně Iratxe Garciová Perezová. Lídr Evropské lidové strany Manfred Weber řekl, že se ankarská schůzka stala symbolem nejednoty mezi nejvyššími unijními představiteli.

Macron uzavře svou alma mater

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil uzavření Vysoké školy administrativy ve Štrasburku. Jak píše The Guardian, elitní škola byla vstupenkou do světa mocných ve státní i soukromé sféře. Mezi její absolventy se řadí čtyři prezidenti včetně Macrona, vládní ministři, vrcholoví státní úředníci i šéfové velkých podniků.

Čtěte také

Francouzi si během pandemie dopřávají mnohem víc sýra. Nejvíc ale rostl zájem o italskou mozzarelu

Školu založil Charles de Gaulle v roce 1945. Chtěl tak prolomit dominanci vyšších vrstev v politice, ukončit protekci a do veřejné služby přinést demokratičtější přístup. Místo toho se instituce stala symbolem elit.

Macron teď řekl, že ji nahradí nový Institut pro veřejnou službu. Guardian píše, že nejúspěšnější absolventi už nebudou mít automaticky přístup k nejlepším administrativním pozicím. Podle francouzských médií bude cílem nové školy přilákat sociálně rozmanitější škálu studentů.

Výbušné téma USA: kontrola střelných zbraní

Spojené státy zažívají epidemii střeleb, prohlásil prezident Joe Biden a ohlásil vydání exekutivních opatření zaměřených na kontrolu střelných zbraní. Jak píše The Washington Post.

Šéf Bílého domu tak reaguje na několik případů masové střelby v nedávné době i na fakt, že návrh na zpřísnění příslušné legislativy stále leží v Kongresu a nemá velké šance na schválení.

Čtěte také

Jan Fingerland: Řev zraněné Ameriky

Bidenův krok přichází podle listu v době, kdy mezi aktivisty roste netrpělivost kvůli tomu, že jeho administrativa problém neřešila už dřív. Biden v předvolební kampani slíbil, že se tématem bude aktivně zabývat okamžitě po nástupu do funkce. To se ale nestalo, protože na začátku svého mandátu řešil problémy naléhavější. Nedávno prezident poznamenal, že kontrolu zbraní považuje za o něco méně prioritní záležitost, která se dá řešit v dlouhodobějším horizontu.

Kontrola zbraní je v USA výbušné téma. Zejména voliči na venkově, kteří se v drtivé většině hlásí k Republikánům, silně podporují právo na držení zbraně. Oproti tomu obyvatelé příměstských oblastí, ve kterých žijí republikánští i demokratičtí přívrženci, bývají kontrole zbraní naklonění.

The New York Post píše, že Bidenovy exekutivní příkazy nutně nemusí zafungovat jako prevence masových útoků. Podezřelý ze střelby v Atlantě si údajně pořídil poloautomatickou zbraň od dealera po té, co absolvoval prověrku. Podobné to podle deníku bylo i v případě střelce z Boulderu.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Martina Mašková a Renata Kropáčková, najdete v audiu.