Turecké kulturní instituce se jen těžko vyrovnávají s tlakem a vládními represemi v zemi
V Istanbulu začal soudní proces se sedmnácti novináři z redakce opozičního listu Cumhuriyet. Redaktoři jsou obviněni z podpory teroristických skupin. Server německé rozhlasové stanice Deutschlandfunk se v souvislosti s tímto procesem rozepisuje o tom, jak se umělecké a kulturní instituce vyrovnávají s tlakem a vládními represemi v zemi, v níž upadá demokracie.
Moderátor kulturního pořadu „Kompressor“ Timo Grampes mluvil s uměleckým kritikem a odborníkem na Turecko Ingem Arendem a tureckou historičkou Asenou Günalovou, spoluzakladatelkou svobodné diskuzní platformy Siyah Bant.
Günalová se zúčastnila demonstrace proti procesu s novináři z listu Cumhuriyet, která se konala před soudní budovou v den zahájení procesu. V rozhovoru popsala protestní setkání jako vyjádření solidarity novinářům. Mrzí ji však, že se demonstrace zúčastnilo podle jejího odhadu jen asi 500 lidí. „Byli mezi nimi také zástupci zahraničních médií, několik členů Evropského parlamentu a lidé z opoziční Lidově demokratické strany a Republikánské lidové strany,“ řekla Günalová ve vysílání stanice Deutschlandfunk.
Každodenní demonstrace
Podotkla, že demonstranti se chtějí před budovou soudu scházet denně až do vynesení rozsudku, tedy do pátku. „Pondělní demonstrace měla zároveň symbolický význam,“ řekla Günalová a dodala, že první protest proti procesu s novináři se konal v den, kdy si Turecko připomíná zrušení cenzury tisku v roce 1908. „Současná vláda omezuje svobodu tisku více než kterákoli předchozí. Proto se boje za svobodu slova nevzdáme a budeme bojovat dál. Nadějí pro nás zůstává fakt, že všechny předchozí režimy, které svobodu utlačovaly, skončily,“ řekla Günalová.
Turecká historička v rozhovoru pro stanici Deutschlandfunk upozornila také na to, že současná atmosféra v Turecku ovlivňuje činnost kulturních institucí. „Naše diskuzní platforma Siyah Bant se však přesto snaží nabídnout otevřený prostor lidem, kteří nejsou součástí mainstreamu. Nejsme sice přímo cenzurováni, ale přesto musíme přemýšlet nad každým slovem, musíme vykonávat určitou autocenzuru. To dřív nebývalo,“ popsala Günalová situaci kulturních center a jako příklad omezování svobody uvedla, že kulturní organizace v této době musí často odmítat díla s náboženskou tematikou.
Kulturní revoluce
Umělecký kritik Ingo Arend, který se zabývá kulturní scénou v Turecku, si myslí, že země zažívá kulturní revoluci. Podle Arenda se turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se svou Stranou spravedlnosti a rozvoje nesnaží pouze o získání absolutní moci, ale chce zemi zároveň zbavit odkazu zakladatele sekulárního státu Mustafy Kemala Atatürka.
„Erdoğan má dlouhodobý plán a přeje si státní zřízení a život po vzoru islámu. V zemi se prolínají zásahy státu a policie se stále silnější propagandou morálních vzorů, které Turkům říkají, jak se mají chovat a jak mají žít,“ řekl Arend ve vysílání stanice Deutschlandfunk. S takovým názorem nesouhlasí Günalová, která si myslí, že v Turecku zatím žádná Erdoğanova hegemonní kultura neexistuje. „Kulturní revoluce, jak ji popisuje Arend, neprobíhá, protože Erdoğan zatím nemůže vlastní kulturu nabídnout. Stát v první řadě utlačuje uměleckou tvorbu opozice,“ říká Günalová.
Arend přesto upozorňuje na to, že situaci není radno podceňovat. „Ze strany Erdoğana očekávám kulturně-politickou ofenzivu. Musíme být připraveni na překvapení,“ řekl Arend a zmínil Erdoğanův záměr zbourat Atatürkovo kulturní centrum na náměstí Taksim v Istanbulu.
Erdoğanovy plány
Centrum, jehož součástí je i opera, kdysi nejslavnější v zemi, je dnes zchátralé. „Vyčítají nám, že jsme nepřátelé kultury, že kulturou opovrhujeme. Ve skutečnosti to ale budeme my, kdo dá istanbulské kulturní scéně stavbu, jakou si město zaslouží. Zbouráme ohyzdné Atatürkovo centrum a na jeho místě postavíme skutečně nádhernou stavbu,“ připomíná stanice Deutschlandfunk Erdoğanovo prohlášení a pokračuje.
Atatürkovo kulturní centrum svého času nabízelo divákům sekulární, moderní umění a kritické divadlo. Erdoğanova vláda naproti tomu podporuje folklór a islámskou kaligrafii. Zdá se tedy, že zbourání Atatürkova centra se pro Erdoğana stane jedním ze symbolů jeho mocenského boje, uzavírá stanice Deutschlandfunk rozhovor s Arendem a Günalovou v pořadu Kompressor.
Zahájení procesu s novináři listu Cumhuriyet komentuje také portugalský deník Público. Všímá si, že mnoho demokratických vlád k situaci v Turecku mlčí. Autor článku píše, že v zemi v současnosti neexistuje svobodná justice ani svoboda slova. Zahraniční politici na Ankaru neustále apelují, aby dodržovala lidská práva. Nicméně mnohé svobodné země stále mlčí.
Proto je třeba vzít si k srdci slova Martina Luthera Kinga, který řekl, že naše generace jednoho dne nebude litovat pouze špatných slov zlých lidí, ale také mlčení lidí hodných.
Neopodstatněné výtky
Komentátor švédského deníku Skånska Dagbladet k procesu píše, že výtky Erdoğanovy vlády vůči obviněným novinářům listu Cumhuriyet jsou neopodstatněné. Žurnalisté nejsou obviněni z členství v teroristických organizacích nebo z přípravy atentátu, ale z nejasné podpory terorismu. Cumhuriyet je sekulárně-liberální list, upozorňuje švédský deník.
Je proto absurdní, že by list Cumhuriyet podporoval hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena nebo Stranu kurdských pracujících. V Turecku bylo odsouzeno už mnoho novinářů, jiní čekají na zahájení procesu nebo utekli do zahraničí. Mezinárodní společenství přesto dlouho mlčelo. Je nejvyšší čas zahájit protiútok vůči Erdoğanovi a jeho snahám o potlačování opozice, myslí si komentátor deníku Skånska Dagbladet.
Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung si všímá urážek, jakými turecká provládní média častují Německo. Podle listu jich přibylo poté, co turecké úřady zadržely německého aktivistu Petera Steudtnera. Stalo se to 5. července nedaleko Istanbulu. Steudtnera zatkla turecká policie spolu s dalšími devíti spolupracovníky z lidskoprávní organizace Amnesty International.
Rovnost s Německem
Prezident Erdoğan v úterý obvinil Berlín ze špionáže. „Spolková vláda zakazuje tureckému prezidentovi a jeho ministrům veřejně vystupovat v Německu, ale posílá nám do Turecka vlastní agenty, aby se proháněli po našich hotelích a rozkládali mou vlast,“ prohlásil Erdoğan před poslanci své Strany spravedlnosti a rozvoje.
Prezident dodal, že země mohou mít s Tureckem přátelské vztahy na základě rovných podmínek a vzájemného respektu suverenity. V opačném případě prý Turecko na každou bezohlednost rázně odpoví. Erdoğan také zkritizoval západní země za to, že se mu snaží vnutit vlastní vůli. „Turecko, které ustupovalo nátlaku, už dávno neexistuje,“ dodal turecký prezident.
Vládě blízká turecká média pokračují v útocích vůči Německu, pokračuje Frankfurter Allgemeine Zeitung a cituje titulek proislámského deníku Yeni Akit. „Horší než Hitler“ nazval svůj článek deník a připojil k němu fotografii německé kancléřky Angely Merkelové se svastikou a textem: „Utlačováním a nenávistí předčilo Německo kancléřky Merkelové Hitlera“. Deník Yeni Akit v článku píše, že Německo odmítá léčit nemocné Turky a propouští turecké pracovníky.
Napjaté vztahy s Evropské unii
Jak Frankfurter Allgemeine Zeitung dále uvádí, mluvčí prezidenta Erdoğana İbrahim Kalın zveřejnil v anglojazyčném deníku Daily Sabah článek, ve kterém píše o napjatých vztazích mezi Ankarou a Evropskou unií. Podle Kalına jsou vztahy mezi Tureckem a unií založené na vzájemné důvěře možné a nezbytné. Turecko, Německo i celá unie se proto musí vyvarovat nerozumné politiky, jejíž důsledky by nakonec uškodily všem.
Kalın ve svém článku ujistil, že návštěvníkům a podnikatelům z Německa a jiných evropských zemí v Turecku žádné nebezpečí nehrozí. Zároveň zkritizoval posedlost německých médií Erdoğanem. Texty německých médií nelze podle Kalına číst jako seriózní komentáře, ale jako články duševně chorých lidí. Cílové publikum listu Daily Sabah jsou v Turecku žijící cizinci. Tolik německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
