Turecká ofenziva v Sýrii může vyvolat novou uprchlickou vlnu i nárůst terorismu, varuje Šedivý

Turecký voják na hranici se Sýrií
Turecký voják na hranici se Sýrií

Turecko zahájilo ofenzivu v severní Sýrii, která má být zaměřena proti kurdským milicím YPG. Ty pomohly porazit samozvaný Islámský stát, Turci je ale označují za teroristickou organizaci.

Turecký prezident Recep Erdogan chce vytvořením bezpečné zóny na severu Sýrie řešit problém syrských uprchlíků, kterých je v Turecku přes 3 miliony.

„Musí se mu nechat, že o bezpečné zóně mluví už několik let, ale nikdo na to příliš nereagoval. Stejně jako se moc neřeší, co s uprchlíky v Turecku,“ říká politoložka Lucie Tungul s tím, že podporu Erdoganovi původně vyjádřil i americký prezident Donald Trump.

Situace ohledně syrských uprchlíků je podle ní velmi napjatá – ozývá se kritika, že jezdí do Sýrie za příbuznými a pak se zase vrací do Turecka. Dochází také k útokům na uprchlíky a Erdogan musí ukázat, že s tím něco dělá.

Není to řešení. (Na severu Sýrie) úplně chybí bydlení, školy, nemocnice. Jde spíš o to, aby to vypadalo, že se Turecko snaží něco dělat.
Lucie Tungul

Ofenziva má prý v Turecku velkou podporu, a to i ze strany opozice. Panuje totiž široká shoda na tom, že milice YPG jsou napojené na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK), která je i na americkém seznamu teroristických organizací.

„Jejich vazby jsou velmi úzké. Až do konce 90. let se v Sýrii skrýval vůdce PKK, která v zemi měla výcvikové základny. Dnes už je to spojení jiné,“ vysvětluje Tungul s tím, že vztahy mezi syrskými Kurdy a Erdoganem se zhoršily po roce 2015 – předtím ale byli zástupci YPG dokonce oficiálně přijati v Ankaře.

Nebezpečný precedens

Kvůli turecké ofenzivě se sejde Rada bezpečnosti OSN. Mimořádné zasedání svolaly Francie, Velká Británie a Německo. Podle Severoatlantické aliance je tureckou ofenzivu na územích obývaných Kurdy možné chápat jako sebeobranu, Ankara ale musí postupovat uvážlivě.

„Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zaujal opatrný postoj, protože Turecko je strategickým partnerem na jižním křídle Aliance a už delší dobu má poměrně odlišný názor na to, jak se chovat ke svým spojencům a jak zabezpečit svou vlastní obranu,“ shrnuje Jiří Šedivý, vedoucí Katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Institut

Typickou ukázkou je prý turecký nákup ruského protiletadlového systému S-400, v reakci na něj Američané zastavili prodej stíhaček nové generace F-35.

Turecko nemůže spoléhat na to, že vytvoří nějaký bezpečnostní koridor, ze kterého vytlačí kurdské bojovníky a přesunou do něj syrské uprchlíky. To fungovat nebude a vytvoří to velké napětí.
Jiří Šedivý

Svět podle Šedivého na tureckou ofenzivu reaguje opatrně až odmítavě, použití síly na území jiného státu totiž může znamenat nebezpečný precedens a vést k destabilizaci celého Blízkého východu.

Šedivý varuje před další migrační vlnou, která by opět zasáhla především evropské státy, i před rizikem teroristických útoků na tureckém území. Zároveň ale dodává, že Evropská unie může na kroky Turecka reagovat jen diplomaticky, což prý bude mít jen velmi malý efekt.

Spustit audio

Související