Turecká ofenziva v Sýrii může vyvolat novou uprchlickou vlnu i nárůst terorismu, varuje Šedivý

Turecký prezident Recep Erdogan chce vytvořením bezpečné zóny na severu Sýrie řešit problém syrských uprchlíků, kterých je v Turecku přes 3 miliony.

Čtěte také

iROZHLAS

Turecká armáda zasáhla již 181 objektů kurdských milic. USA hrozí sankcemi

„Musí se mu nechat, že o bezpečné zóně mluví už několik let, ale nikdo na to příliš nereagoval. Stejně jako se moc neřeší, co s uprchlíky v Turecku,“ říká politoložka Lucie Tungul s tím, že podporu Erdoganovi původně vyjádřil i americký prezident Donald Trump.

Situace ohledně syrských uprchlíků je podle ní velmi napjatá – ozývá se kritika, že jezdí do Sýrie za příbuznými a pak se zase vrací do Turecka. Dochází také k útokům na uprchlíky a Erdogan musí ukázat, že s tím něco dělá.

Není to řešení. (Na severu Sýrie) úplně chybí bydlení, školy, nemocnice. Jde spíš o to, aby to vypadalo, že se Turecko snaží něco dělat.
Lucie Tungul

Ofenziva má prý v Turecku velkou podporu, a to i ze strany opozice. Panuje totiž široká shoda na tom, že milice YPG jsou napojené na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK), která je i na americkém seznamu teroristických organizací.

„Jejich vazby jsou velmi úzké. Až do konce 90. let se v Sýrii skrýval vůdce PKK, která v zemi měla výcvikové základny. Dnes už je to spojení jiné,“ vysvětluje Tungul s tím, že vztahy mezi syrskými Kurdy a Erdoganem se zhoršily po roce 2015 – předtím ale byli zástupci YPG dokonce oficiálně přijati v Ankaře.

Nebezpečný precedens

Kvůli turecké ofenzivě se sejde Rada bezpečnosti OSN. Mimořádné zasedání svolaly Francie, Velká Británie a Německo. Podle Severoatlantické aliance je tureckou ofenzivu na územích obývaných Kurdy možné chápat jako sebeobranu, Ankara ale musí postupovat uvážlivě.

Čtěte také

Turecký útok v Sýrii? V EU je jednota, věřím, že se bude snažit, aby Turecko útok zastavilo, říká ministr Petříček

„Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zaujal opatrný postoj, protože Turecko je strategickým partnerem na jižním křídle Aliance a už delší dobu má poměrně odlišný názor na to, jak se chovat ke svým spojencům a jak zabezpečit svou vlastní obranu,“ shrnuje Jiří Šedivý, vedoucí Katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Institut

Typickou ukázkou je prý turecký nákup ruského protiletadlového systému S-400, v reakci na něj Američané zastavili prodej stíhaček nové generace F-35.

Turecko nemůže spoléhat na to, že vytvoří nějaký bezpečnostní koridor, ze kterého vytlačí kurdské bojovníky a přesunou do něj syrské uprchlíky. To fungovat nebude a vytvoří to velké napětí.
Jiří Šedivý

Svět podle Šedivého na tureckou ofenzivu reaguje opatrně až odmítavě, použití síly na území jiného státu totiž může znamenat nebezpečný precedens a vést k destabilizaci celého Blízkého východu.

Šedivý varuje před další migrační vlnou, která by opět zasáhla především evropské státy, i před rizikem teroristických útoků na tureckém území. Zároveň ale dodává, že Evropská unie může na kroky Turecka reagovat jen diplomaticky, což prý bude mít jen velmi malý efekt.