Turecká invaze by těžko začala bez předjednání s Putinem. Erdogan s ním konzultuje docela často, myslí si generál Petr Pavel

„Máme pocit, že to, co se děje za našimi hranicemi, se nás netýká – a když to tak bude dělat každý, tak nám všem bude dobře. To je hodně nebezpečný a zkreslující pohled,“ říká v Interview Plus.

Čtěte také

Jan Fingerland: Vetřelec versus Predátor. A Kurdové mezi nimi

Ale i my jsme vojensky a ekonomicky provázáni s celým světem, „a tak se nás dotýká téměř všechno,“ dodává Petr Pavel.

Kdyby například došlo k nějakému problému v Jihočínském moři, o kterém máme pocit, že je přece tak daleko, a kde prochází 50–60 % světového obchodu, tak to pocítí i celá Evropa. Takže i česká ekonomika a ovlivní to dostupnost zboží.

„Hrozba terorismu se nás jednoznačně týká. Kdyby došlo k dalšímu vyhrocení problémů v Sýrii, můžou se dát do pohybu statisíce až miliony uprchlíků a opět bude mít problém Evropa, ale i my. Měli bychom se začít cítit součástí EU a NATO, a to se všemi odpovědnostmi.“

Co se mu pak dost nelíbí, je to, když někdo z našich politiků přijede z Bruselu a hned médiím říká, že EU a NATO selhaly. „Měla by následovat otázka: A co jsme tam předložili my?“

Je ještě Ankara v NATO?

V souvislosti se snahou tureckého prezidenta Recepa Erdogana se otvírá otázka, jestli se takto může chovat člen NATO (s jednou z největších armád Aliance) a jestli má členskou zemí dál zůstat?

Čtěte také

Chaos způsobený tureckou invazí do Sýrie způsobí neomezený růst radikálního islamismu, důrazně varuje novinářka Klicperová

„Ankara, stejně jako každý stát, má své legitimní bezpečnostní zájmy… Turecko ale bylo dlouhodobě vystaveno množství teroristických útoků ze strany vlastních Kurdů vedených PKK (Strana kurdských pracujících)… Pokud svět uznává PKK jako teroristy, pak by měl uznat i ty syrské Kurdy. Ale po dobu čtyř let byli rozhodující silou v porážce tzv. Islámského státu (IS) v Sýrii. Takže z tohoto pohledu je není možné zařadit do kategorie teroristů, proti kterým nám ostatně pomáhali bojovat.“

Generál Pavel se domnívá, že EU a NATO tady měly být mnohem iniciativnější. Mohli jsme udělat mnohem víc v odpovědi na turecké bezpečnostní zájmy, ale i zájmy na bezpečnost samotných Kurdů. S ideou na vytvoření bezpečnostní zóny pod mezinárodní kuratelou jsme totiž mohli přijít už před měsíci a předešli bychom tak posílení role Asada, ale i Putina. Proč jsme tedy neudělali nic?     

„Co chybí, je systémový koncepční přístup k celému regionu. Nemají ho státy ani instituce. Kdyby totiž existoval, dlouho dopředu bychom předpokládali, co vlastně uděláme, když porazíme IS. Včetně plánu, jak Kurdům vyjádříme uznání za to, s čím pomohli… Nečinnost není strategie, a to se nám teď vymstilo,“ myslí si generál. 

Kurdové?

Postoj Západu ke Kurdům by pak nenazval zradou, ale za nekoncepčnost. „Mnoho amerických kolegů (už ve výslužbě) bylo tímto vývojem znepokojeno a považují ho za promarněnou šanci, promarněné zdroje a promarněné ztráty. Vracíme se notný kus času nazpátek.“ 

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Turecký plán stěhování Syřanů po maximalizaci zisků z invaze

Stojí za invazí Turků do Sýrie i Rusové? Objevila se informace, podle které na zabraném území budou patrolovat společné rusko-turecké hlídky. „Zřejmě to vychází z posledního jednání Erdogana a Putina v Soči, kdy se dohodli, jaká bude role ruských jednotek a rozdělení geografické, úloh a pravomocí. Myslím, že tohle všechno tam proběhlo.“  

Nejen na zemi, ale i ve vzduchu má podle Pavla Rusko téměř výhradní kontrolu nad syrským vzdušným prostorem. „Těžko očekávat, že by to Turecko mohlo udělat bez předjednání. K nějakému většímu střetu mohlo dojít jen ve chvíli, kdyby se to Erdoganovi a Putinovi nějak vymklo kontrole. Jak je ale vidět, koordinují své kroky docela často.“  

Jak je to možné? Navíc když v minulosti Erdogan, člen NATO, koupil třeba svou protivzdušnou obranu právě od „protivníků NATO“, tedy od Rusů?

Podle generála Pavla to má svou genezi a Turci jsou v komplikované situaci, protože sousedí s regionem s intenzivní teroristickou aktivitou a na druhé straně mají Ruskou federaci. „Turci ale měli pocit, že spojenci reagují nedostatečně na jejich bezpečnostní výzvu na předsunutou vojenskou přítomnost na východním křídle aliance, a to od Baltu až po Černé moře… Turci chtěli větší rozmístění prostředků protiraketové a protiletadlové obrany. Tady jsou počátky jejich frustrace, ke které se přidala politika Erdogana, která je víc nátlaková než spojenecká.“

A když si k tomu přidáte až úzkostlivou snahu nedopustit roztržku uvnitř NATO a zvýšení asertivity Turecka, tak jsme ve stavu, v jakém jsme.

Puč na Erdogana

První problémy se začaly projevovat až po pokusu o vojenský puč na prezidenta. „Řešil to poměrně drakonickými opatřeními v bezpečnostních a státních složkách… Někteří kolegové byli odvoláni, někteří skončili ve vězení a s některými jsme ztratili kontakt úplně… To pak vyvolalo tlak na turecké kolegy v uniformách, kteří až dosud vystupovali sebevědomě… Od té doby každé i jen dílčí rozhodnutí konzultují s Ankarou… Od té doby je jednání s nimi složitější, protože se obávají, aby nešlápli do porcelánu,“ popisuje zákulisí.     

Čtěte také

Evropa se musí chovat k Turecku také agresivně, jinak neobstojí, věří Hokovský z bezpečnostního centra Evropské hodnoty

„Erdogan jen využívá situace, jaká se mu nabízí… Využívá tlaku k získání ústupků na straně Aliance, ale taky Ruska. Všude tam, kde je to pro něj výhodné. A pro druhou stranu je výhodné odehnat jednoho člena od stáda… Takže to vše vyhovuje jak Putinovi, tak Erdoganovi. Ale mám za to, že si je turecký prezident dobře vědom historie turecko-ruských konfliktů. Členství v NATO mu poskytuje zdaleka nejlepší bezpečnostní garance, jaké si dokáže představit.“

Kdyby měl totiž Erdogan Alianci opustit a zůstat bez podpory Západu, tak se dřív nebo později dostane do problémů, které bude muset řešit sám vojenskou silou. Pohledem zevnitř NATO se prý neděje nic fatálního. Turci se účastní cvičení, misí a jsou stabilním členem aliance.

„To, co dnes vidíme, jsou na jedné straně rétorická cvičení, na druhé straně vnější projevy, které nemají žádný vliv na chod NATO,“ dodává generál Pavel.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.