Turci jsou znovu v ulicích kvůli islamizaci školství

V čele protestů stála největší turecká náboženská menšina alevitů, odnož šíitského islámu, a přední odborová organizace zaměstnanců školství Eğitim-Sen.

Podle tureckých médií se demonstrace konaly ve všech velkých městech, včetně Istanbulu, Ankary, Izmiru nebo Antalye, informuje AFP.

V Izmiru policie rozháněla demonstranty vodními děly a zadržela 56 lidí. V Ankaře použila slzný plyn. Sekulární Turky a alevity rozhněvala povinná náboženská výuka, kterou zavedla vládní islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Podle alevitů osnovy upřednostňují sunnitský islám, který vyznává téměř celá vládní elita. Alevité jsou toho názoru, že děti se mohou náboženství učit doma.

Čtěte také

Alevitská menšina patří k tradičním obhájcům sekularismu v Turecku; považuje ho za nejlepší způsob, jak v převážně sunnitské zemi ochránit svá práva.

Alevité proti islamizaci škol protestovali už před dvěma týdny a požadovali větší práva pro svou komunitu.

Turecko, Bílý palác v Ankaře. Stavba nového prezidentského paláce přišla údajně na 300 milionů eur (asi 8,4 miliardy korun)|foto: Klára Stejskalová

V Turecku jsou největší náboženskou menšinou a tvoří 10 % až 20 % obyvatel, ale Ankara je přesto oficiálně neuznává. Z náboženské výchovy jsou omluveny jen děti dvou menšin – židů a křesťanů.

Zásahy vládní strany do vzdělávacího systému kritizuje stále víc aktivistů, kteří se obávají narušení světského režimu. Patří k němu i zrušení donedávna platného zákazu nošení ženských muslimských šátků na středních školách, připomíná agentura AFP.

Turecký deník Hürriyet dodává, že demonstrací se kromě aktivistů a odborářů zúčastnili také učitelé, rodiče a studenti, a přestože protestovali pokojně, policie na ně zaútočila a nasadila proti nim zásahová vozidla.

Další turecký list Today’s Zaman zdůrazňuje, že kromě aktivistů bylo zatčeno i několik novinářů a už den před demonstrací také hlavní organizátor protestů Onur Kiliç, jenž byl obviněn z urážky prezidenta.

Čtěte také

K požadavkům demonstrantů patří i výuka v mateřském jazyce, o kterou stojí turečtí Kurdové. Zástupce izmirského guvernéra vyzval všechny místní školy, aby s pedagogy a studenty, kteří se bojkotu zúčastnili, zahájily disciplinární řízení, upozorňuje Today’s Zaman.

Téměř nikdo z pozorovatelů a analytiků dění v Turecku nechápe, jak je možné, že navzdory nepřehlédnutelnému posunu Turecka k autokracii a islamizaci je prezident Recep Tayyip Erdogan stále tak oblíbený, píše turecká agentura Cihan.

Turecko, prezidentský palác v Ankaře. Jedna z budov paláce|foto: Klára Stejskalová

Zjednodušeným vysvětlením je, že Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje dlouho skrývali svou pravou islamistickou tvář a později se odmaskovali.

Podle jiné verze jsou politici Erdoganovy strany typickým příkladem politických islamistů, kteří jsou umírnění, jen když jsou v opozici nebo pod tlakem, ale jakmile upevní svou moc, uchýlí se k autoritářství a islamistické politice – stejně jako jejich velký přítel, Muslimské bratrstvo v Egyptě.

Erdogan je výrazná a mocná osobnost, která buduje síť svých stoupenců tím, že je činí závislé na své podpoře a ochraně. Erdoganova síť příznivců však bude vzkvétat, jen dokud bude mít prezident co rozdávat. Až mu bohatství a prebendy dojdou, začnou problémy.

Už teď mnoho lidí kritizuje jeho nový luxusní prezidentský palác. Když k tomu přičteme bezohlednou a bezcitnou reakci vládní elity na loňské smrtelné nehody v dolech a stavebnictví, mohlo by se zdát, že Erdoganovi stoupenci začínají být zklamaní.

Vidět to ale zatím není. Strana spravedlnosti a rozvoje je stále nejpopulárnější stranou v zemi, zdůrazňuje agentura Cihan.

Zpracováno ze zahraničního tisku.