Trump baví i české voliče. „Nejblíž mu jsou dva arogantní prezidenti a miliardář,“ říká politoložka

11. září 2017

Americký prezident Donald Trump představuje nový typ politika. Renomovaný server Politico pokládá za základní rys trumpismu, že člověk ucházející se o funkci je silný a charismatický pro své příznivce, ale arogantní a netolerantní k druhé straně. Podle třinácti kritérií pak Politico odhadovalo, ve které evropské zemi by mohl politik Trumpova typu uspět. Na prvním místě se umístila Česká republika, která předstihla třeba i Rusko, Turecko nebo Ázerbajdžán.

„Děsí mě, nakolik si naše společnost zvykla, že z nejvyšších politických sfér slyší vulgaritu a napadání nepřítele. Lidi uspokojuje, když někdo někoho urazí nebo podrazí. Jako by z veřejného prostoru vymizela noblesa. Je to všude ve světě, ale my jsme ten práh posunuli možná dál než v jiných zemích,“ myslí si politoložka Vladimíra Dvořáková.

Se závěry serveru Politico pak částečně souhlasí. Například touha po změně se projevila v několika posledních volbách. Voliči mají tendenci hledat alternativu – ať už Věci veřejné nebo hnutí ANO 2011 – která slibuje přesně nedefinovanou nápravu.


Touha po vládě silné ruky je přítomna ve všech postkomunistických zemích. Předchozí režim nedával lidem možnost volby. A po tom oni možná touží, je to jednodušší.Vladimíra Dvořáková

Proč chtějí Češi změnu?

A právě předseda hnutí ANO Andrej Babiš je podle serveru politikem typu Donalda Trumpa. Dává takové srovnání smysl? „Podobnost může být v jejich majetku i v tom, proč je volí lidé, kteří na tom finančně nejsou nijak zvlášť dobře. Slibují změnu, ale neříkají jakou,“ připouští.

Trumpa s Babišem by ale jinak Dvořáková nesrovnávala. „Tu rovinu arogance a pohrdání lidmi spíše vidím u našich dvou posledních prezidentů. Nejde jen o vystupování, ale také koho si zvolili za mluvčí. Nejen nyní Jiří Ovčáček, ale i předtím Petr Hájek nebo Ladislav Jakl. Jejich prostřednictvím se zkoušelo, co je společnost schopna akceptovat.“

Proč je ale v České republice tak velká touha po změně, když se ekonomice daří a nezaměstnanost je nízká? „Je tu pocit nespravedlnosti a sice nemáme velkou nezaměstnanost, ale máme pracující chudobu. Lidi, kteří pracují, ale nejsou schopni uživit rodinu, a to je pro ně frustrující. A očekávají změnu,“ uzavírá.

autor: bum
Spustit audio