Trofejní lebky z domácí půdy

Kultura Nazca existovala na území dnešního Peru a největšího rozmachu dosáhla před 2000 až 1250 lety. V její společnosti zřejmě bylo obvyklé, že někdo přišel o hlavu proto, aby se jiný mohl najíst. Lidé z kultury Nazca totiž věřili v moc trofejních lebek, které měly přivolat nadpřirozenou sílu a zajistit tak úrodu. Trofejním lebkám byl obvykle do čela vyvrtán otvor, kterým se provlékala ozdobná šňůra.

Archeologové zatím objevili asi 150 takových lebek. Někteří se domnívají, že jde o lebky poražených nepřátel z cizích říší, zatímco jiní archeologové jsou přesvědčeni, že patřily uctívaným předkům. Vyřešit tuto otázku se pokusili odborníci z Arizonské státní univerzity v Temple, kteří analyzovali sklovinu v zubech 16 trofejních lebek, objevených v Peru v letech 1925 a 1926. Zaměřili se na izotopy kyslíku, uhlíku a stroncia, které mohou vypovídat o tom, kde člověk žil. Izotopový profil zubů z trofejních lebek archeologové porovnali s profilem lidí, kteří prokazatelně patřili ke kultuře Nazca. Zjistili, že izotopové profily se nijak neliší, což znamená, že lebky nepatřily cizincům, ale místním lidem.

Jestli ale skutečně šlo o uctívané předky, zatím není jasné. Mnoho archeologických nálezů totiž vypovídá o tom, že uvnitř kultury Nazca existovaly znepřátelené skupiny, které mezi sebou sváděly tuhé boje. Je možné, že trofejní lebky lidé získávali právě během těchto konfliktů. V každém případě je ale jasné, že pocházely z domácí půdy.

Studii popisuje článek v časopise Journal of Anthropological Archaeology. Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 2.1.2009 v 9:00.