Trochu křivda a pocit zapomenutí. Karvinsko po konci těžby potřebuje dobrý impulz, přibližuje Rafaj

4. únor 2026

Horníci na Karvinsku ve středu vyvezou na povrch symbolický poslední vozík s černým uhlím. Rozloučí se tak s dolem ČSM ve Stonavě, poslední funkční černouhelnou šachtou v České republice. „Ten region za obrovského úsilí svítil a topil celé zemi. Pomáhal ekonomice. A teď zůstal bez pomoci, anebo ta pomoc není pro lidi dostatečně vidět. Zůstává tak pocit, že lidé jsou zapomenuti,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Karvinsko má vysokou nezaměstnanost. Teď to bylo 9,4 procenta. Jaké možnosti práce se nabízejí pro 900 lidí, kteří jsou nyní propuštěni?

Na jedné straně je trh práce v tomto regionu hladový po kvalitních zaměstnancích. Vidíme celou řadu firem, které jsou připraveny, a už dnes tyto lidi kontaktují v rámci programu Nová šichta přímo u OKD. Snaží se vybrat si zaměstnance.

Čtěte také

Problém samotný je mikroregion Karvinsko. Tam nedošlo k dostatečně systémové transformaci regionu a chybí tam dostatečná pomoc státu, jakou vidíme u některých jiných pohornických regionů například v Německu, kde se skutečně masivně investovalo do toho, aby se do regionu přinesla zajímavá a kvalitní práce tak, aby se lidé nemuseli přesouvat do jiných okresů v okolí. 

Taková situace tam ale dnes je situace. V okolních okresech práce je, ale v samotném mikroregionu Karvinska ne.

Hejtman Josef Bělica (ANO) připustil, že tato situace je složitá hlavně kvůli nedávnému propouštění v hutnické firmě Liberty. Vidíte to jako problém?

Do jisté míry ano, potkaly se tu dvě situace. Musíme si ale uvědomit, že o tomto propouštění se hovoří od roku 2016, to znamená 10 let, kdy šlo OKD poprvé do insolvence. Tehdy mělo přes 10 tisíc zaměstnanců a bylo to nečekané. Pamatujeme si, že lidé byli dokonce v ulicích. Postupně se zaměstnanost podniku přirozeně snižovala.

Čtěte také

Pak tu byl druhý milník, kdy vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla o předčasném ukončení těžby někdy mezi lety 2021 a 2022. To byl znovu pro lidi signál. 

A nakonec teď, když se prodloužila těžba do roku 2026, tak se dva roky dopředu vědělo, kdy to skončí, tudíž to bylo mnoem řízenější a je to úplně jiná situace (než Liberty, pozn. red.).

Nezhasíná se

Mluvil jste o inspiraci německou zkušeností. Hejtman Bělica se zmínil o tom, že region se musí otevřít inovacím, technologiím, vzdělání a podnikání. Co mohou být ty konkrétní recepty?

Víte, zrovna přímo kolem Karviné se v minulosti hovořilo o několika zajímavých projektech. Měly různé charakter, ať už to byly průmyslové zóny, nebo se diskutovalo o vědeckém výzkumném parku, takzvaném skleníku...

Čtěte také

To je přesně ten impulz, který tam musí přijít. Musí přijít něco podobného, co se stalo v Moravskoslezském kraji například na Frýdeckomístecku skončil Slezan, velký podnik v textilní oblasti, ale přišla společnost Hyundai, která nabídla obrovské množství práce. A dnes se to ve všech ekonomických kritériích mikroregionu Frýdecka projevuje.

Je chybou, pokud by vláda ustoupila od rozvoje podnikatelského parku v Dolní Lutyni na Karvinsku?

Budí to velké emoce. Nechci soustřeďovat pozornost na to, že to musí být přesně v tomto místě. Nakonec samotná Karviná nabízí celou řadu možností. Ale pokud nechceme, aby se Karvinsko dál vystěhovávalo, a chceme, aby přišel dobrý impulz a kvalitní zaměstnavatel, tak skutečně musíme vytvořit nějakou průmyslovou zónu s pobídkami a určitým ekosystémem, který by tomu napomohl.

Čtěte také

Do jisté míry i samotný managment OKD, který dnes (ve středu) ukončí těžbu, tak ale nezhasne. Připravuje sérii dalších investičních věcí, které mají vést k dalším podnikatelským a zaměstnaneckým příležitostem v regionu. 

Technická likvidace má trvat ještě tři roky, zapojeno do toho bude ještě 600 zaměstnanců. Jak je plán na využívání důlního plynu dlouholetý? Tuším, že se z něho má vyrábět energie, teplo.

Ten projekt je skutečně dlouhodobý, ale jak jsem před chvílí naznačil, není jediný, který managment OKD připravuje. Je tu celá plejáda plánů od využití území k dalším průmyslovým zónám i k moderní energetice, tak k podpoře dalšího podnikání. 

Kdyby to zůstalo u samotného využití plynu, tak by to bylo nedostatečné. Ale přírodní bohatství tady zůstává a dá se s využívat dál. O to bychom měli usilovat. Protože k uzavření těžby dochází ne s tím, že je dotěženo, ale s tím, že těžba se už nevyplácí.

Dát najevo, že to mělo smysl

Těžilo se 250 let, to znamená po 10 generací havířů. To musí být pro celý region velká změna v nastavení. VY ten region znáte, co místním nejvíce pomáhá vyrovnat se s tím, že končí těžba a vše, co si s ní spojujeme?

Někteří to stále berou jako křivdu. A myslím, že jedním z důvodů, proč to tak berou, je to, co jsem zmiňoval na začátku.

Čtěte také

Představte si to. Ten region za vypětí obrovského úsilí svítil a topil celé zemi. Pomáhal ekonomice. A teď zůstal bez pomoci, anebo ta pomoc není pro lidi dostatečně vidět. Zůstává tak pocit, že lidé jsou zapomenuti.

Samozřejmě tu zůstává také určitá nostalgie. Příběhy lidí, ať už pozitivní, nebo negativní a bolestivé... To všechno v lidech zůstává a najednou je prázdno. Myslím, že proto jsou právě signály, že to mělo smysl a že si vážíme jejich práce, extrémně důležité.

Evropa klade důraz na transformaci starých ekonomických modelů. Už se nemá stavět na těžkém průmyslu, ale na něčem jiném. Není to pro lidi příležitost opřít se o evropskou inspiraci a pomoc? Není to příležitost?

Víte, když se podíváte kousíček vedle místa, kde se těžilo také černé uhlí, to znamená do Ostravy, tak tam došlo k té transformaci výrazně lépe. Vidíte tam různé stopy od Landeku po dolní oblast Vítkovic, které prorostly novým podnikáním.

Ale takhle viditelné to na Karvinsku zatím není. To jsou jasné signály, že by se to mělo jedště dotáhnout. Myslím, že to je jasný úkol.

autoři: Martina Mašková , kac
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.