Trhy s energiemi jsou velmi úzce propojené. Jakékoliv řešení přijaté na evropské úrovni tak bude vždy nejefektivnější, tvrdí analytik Záklasník

Česká strana na jednání přišla se třemi návrhy možného řešení. Tento týden byla navíc škála možností rozšířena Evropskou komisí, zejména návrhem na zastropování cen ruského plynu. V takovém případě by mohlo hrozit kompletní zastavení dodávek ruskou stranou, což je zejména pro středoevropské státy, které jsou na ruském plynu závislé, zcela nepřípustné.

„Myslím, že posléze i komise sama začala vnímat úskalí takového kroku a dopady zejména na střední a východní Evropu a Balkán. Věříme, že se podaří najít shodu alespoň částečně v některých bodech a následně zaúkolovat Evropskou komisi, aby v následujících 14 dnech konala a přišla s finálním řešením,“ popsal ve vysílání Českého rozhlasu Petr Třešňák, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

V Radě EU panuje na nezbytnosti nalezení řešení shoda, ideální podoba postupu se však mezi jednotlivými státy liší.

„Je třeba nějaké evropské řešení, na druhou stranu to bude podle domácích specifik, zejména ve vztahu k domácnostem a firmám, vždy doprovázeno nějakými řešeními na úrovni členské země. Nebude úplně jednoduché se dohodnout, které technické nástroje jsou těmi nejlepšími,“ tvrdí Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu.

Ideální řešení zatím není

„Nejjednodušší dohoda bude na takovém řešení, které bude tím nejmenším společným jmenovatelem, ke kterému se členské státy jsou schopny přihlásit. Může se jednat o zdanění výjimečných příjmů energetických společností, zejména pokud se jedná o výrobu energie z méně nákladných zdrojů,“ dodává Ondřej Kovařík, poslanec Evropského parlamentu. Z prostředků získaných tímto způsobem by se pak měly hradit různé dotace a příspěvky.

Čtěte také

Emisní povolenky jsou autopilot, který nás vede k dekarbonizaci. Energie zdražují jen marginálně, míní europoslanec Niedermayer. Tisíc eur za megawatthodinu nám vymlátí ekonomiku, oponuje europoslanec Tošenovský

Ve hře je i obejití burzy a nastavení cen podle nákladů na výrobu a distribuci, stav v jednotlivých zemích by tak mohl být velmi odlišný.

„Jakékoliv řešení, které bude přijato na úrovni EU, bude vždy tím nejefektivnějším řešením. Trhy jsou velmi úzce propojeny, alespoň my jsme velmi silně napojení na evropský energetický trh, takže by to nevedlo k tomu kýženému závěru,“ rozebírá Martin Záklasník, analytik a bývalý ředitel společnosti E.ON.

V Česku situaci také komplikuje postavení Energetického regulačního úřadu a jeho kompetence, při určitých variantách řešení by bylo nezbytné jejich posílení.

„Pravomoci by se musely posílit zákonně, nikoliv jako výsledek jednání. Energetický regulační úřad dnes má v moci výlučně regulovanou složku,“ uvádí Michal Kebort, mluvčí ERÚ. „To, kde můžeme zasáhnout, je cena přepravy a distribuce energie. Regulovaná složka je dnes zhruba 30 procent, vedle ceny na trhu je velmi nízká.“

Zmírnění dopadů

Dlouhodobě se zvyšující ceny energií dopadají na situaci domácností už od minulého podzimu, určité domácnosti se tak dostávají do existenčních problémů.

Čtěte také

Plyn už asi nikdy levný nebude. Energetiku můžeme postavit na obnovitelných zdrojích, míní Sedlák ze Svazu moderní energetiky

„Náklady na bydlení přesahují 40 procent, domácnosti zároveň nejsou schopny šetřit a lze očekávat, že tlaky se budou dále zvyšovat s tím, jak se budou promítat ceny energií do složenek domácností,“ popisuje ekonom Filip Pertold.

Opatření pro pomoc domácnostem v nouzi už nyní existují, systém je ale složitý a změny často nejsou vidět.

„Vláda by společnosti měla neustále ukazovat, že skutečně k něčemu dochází a že ti nejvíce ohrožení budou mít nějakou možnost, jak zažádat o pomoc, a že pomoc bude výrazně vyšší, než byla,“ tvrdí Pertold.

Poslechněte si celý Speciál Českého rozhlasu Plus a Radiožurnálu o jednání Rady Evropské unie o energiích. Moderuje Tomáš Pancíř.