Třetí typ šavlozubé kočky
Paleontologové popsali nový typ šavlozubých šelem, který se vyznačoval obzvláště vražedným skusem.
Takzvané šavlozubé kočky, šelmy s prodlouženými horními špičáky, které na zemi žily asi před 1 milionem let, dosud paleontologové rozdělovali do dvou hlavních skupin. Do první z nich spadají kočky s masivním tělem, krátkými končetinami a jemně vroubkovanými špičáky podobnými dýce v horní čelisti. Druhou skupinu tvoří takzvaní šavlozubí tygři - mnohem štíhlejší šelmy s delšími končetinami. Jejich horní špičáky měly rovněž vroubkované okraje, ale byly relativně kratší a širší.
Na setkání americké Společnosti pro paleontologii obratlovců, které proběhlo 18. října, ovšem skupinka paleontologů navrhla, aby byl uznáván ještě třetí typ. K tomuto názoru došli na základě zkoumání fosilie severoamerického druhu Xenosmilus hodsonae, který byl poprvé popsán v roce 2000. Tato mohutná šelma, která dorůstala velikosti dnešní pandy velké, měla vroubkované okraje nejen na špičácích, ale i na dalších zubech.
Kousnutí mělo díky tomu vražedný účinek a vědci se domnívají, že Xenosmilus lovil ze zálohy. Jediným kousnutím do jakékoli části těla způsobil své oběti ztrátu velkého kusu tkáně a masivní krvácení, v důsledku kterého zvíře upadlo do stavu šoku. Tato lovecká technika se liší od ostatních šavlozubých koček, které svými špičáky pravděpodobně útočily na krční cévy kořisti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
