Tresty smrti se udělují stále i za rouhání nebo čarodějnictví, varuje Amnesty International. Je poprava řešením?

9. srpen 2016

Turecko obnoví trest smrti, pokud si to veřejnost bude přát a parlament to schválí, prohlásil v Istanbulu před nejméně miliónovým davem turecký prezident Erdogan. Turecko přitom ale není samo, kdo o znovuzavedení hrdelního trestu uvažuje. Nový filipínský prezident Rodrigo Duterte sliboval už v předvolební kampani, že nejtěžší trest za obzvlášť těžké delikty včetně obchodování s drogami nechá obnovit.

Do vysílání Českého rozhlasu Plus přijala pozvání zástupkyně Amnesty Internatinal (AI) Martina Pařízková. Uvádí, že za rok 2015 se nejvíce poprav se odehrálo v Iránu, Pákistánu a v Saudské Arábii. Tyto tři země jsou podle AI zodpovědné za 90 % poprav. „Samozřejmě je z toho vyčleněná ještě bohužel Čína, kde nejsou dostupná přesná čísla. Podle odhadu jsou to ale tisíce. Máme představu, že Čína se postará o nejvíc poprav, ale je tam bohužel to státní tajemství a nedostaneme se k těm přesným číslům.


V těch debatách záleží na tom, jestli zastáváme absolutní nebo relativní teorii trestu. Podle absolutní teorie trestu je jeho smyslem samotný trest. Tedy zlem za zlo. Relativní vidí v trestu prevenci a ochranu společnosti do budoucna. Jsem zastánce relativní teorie trestu. I doživotní trest může plnit roli odstrašení, trest smrti může provokovat.Jan Wintr

„Sleduji sociologické průzkumy, kde v podstatě ten vztah mezi zastánci a odpůrci vůči trestu smrti je setrvalý, nicméně na úrovni mezinárodního a ústavního práva je poměrně jasný trend směřující k zákazu trestu smrti už v roce 1983,“ odpovídá Jan Wintr z Katedry teorie práva Univerzity Karlovy.


Podle Amnesty International a jejich výroční zprávy o počtu vykonaných trestů smrti ve světě, byl za rok 2015 zaznamenán obrovský nárůst. Pro Český rozhlas Plus Pařízková říká: „Státy, které stále popravují lidi, jsou na té špatné straně historie. Podle počtu poprav už teď víme, že spousta zemí uděluje trest smrti i za zločiny, které vlastně nejsou zločiny, jako je třeba rouhání v Pákistánu nebo čarodějnictví v Saudské Arábii.“

Připomíná, že byl tehdy přijat dodatkový protokol číslo 6 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Ten zakázal trest smrti a ratifikovaly ho téměř všechny státy Rady Evropy. „V roce 2003 pak přibyl 13. protokol, který zrušil výjimku možnosti trestu smrti v době války.“

Chrání trest smrti společnost?

Například otroctví mělo ve své době navzdory porušování lidských práv širokou podporu. „To, co si veřejnost myslí, ať už je to v Turecku nebo jinde, není ten jasný ukazatel, který by měl rozhodovat, jak to s trestem smrti v dané zemi bude,“ říká Pařízková.

Podle zastánců má trest smrti odstrašující efekt a chrání společnost. Na to reaguje Wintr: „Muselo by se to doložit kriminologickými studiemi, které podle mě nedávají jasnou odpověď. Například jedna největších kriminalit je v USA, kde trest smrti zaveden je. Není úplně jednoznačné, že by měl trest smrti odstrašující charakter.“

autor: msp
Spustit audio