Trest smrti je neobhajitelný, odsuzuje kněz Vácha. Joch: Ne u úmyslných vrahů a zrádců

9. říjen 2026

Nezdařená poprava americké vražedkyně Christy Pikeové vyvolala novou vlnu žádostí o milost a oživila debaty o trestu smrti. Je morálně přípustné popravovat těžké zločince? „Trest smrti sám o sobě není zlem pro úmyslné vrahy nebo pro zrádce,“ je přesvědčený publicista Roman Joch. „Můžeme člověku vzít svobodu, ale neměli bychom mu brát budoucnost,“ namítá v Pro a proti bioetik a kněz Marek Orko Vácha.

Je pro vás trest smrti jako takový obhajitelný a ve výjimečných případech spravedlivý? Nebo by měl být naopak nejlépe všude po světě zrušen?

Marek Orko Vácha: Zrušen, je neobhajitelný.

Čtěte také

Roman Joch: Trest smrti sám o sobě není zlem pro úmyslné vrahy nebo pro zrádce, kteří se zavážou, že nevyzradí státní tajemství, a pak prozradí hodné lidí v zahraničí a ti lidé budou umučeni. Zrádce nemusel pracovat pro stát, on se rozhodl pracovat pro tajné služby a zradil.

Takže pro tyto dvě kategorie trest smrti není zlem samým o sobě. Poprava Karla Hermanna Franka v Praze na Pankráci v květnu 1946 nebyla zlem, byla aktem spravedlnosti – možná té největší spravedlnosti, kterou on ve svém mizerném životě zažil.

Ale to neznamená, že trest smrti musíme mít vždy a všude. A já jsem rád, že v české společnosti nyní trest smrti nemáme.

Poslechněte si sérii Kat K. H. Frank

Pane Vácho, nemůže být trest smrti aktem spravedlnosti, jak teď říkal Roman Joch?

Vácha: Jistě, argumenty na to jsou dost silné – oko za oko, zub za zub a život za život. Obrovsky zajímavý byl vývoj posledních asi 60 nebo 70 let v katolické církvi. Ještě v roce 1995 tehdy ještě Karol Wojtyła, když píše bioetickou encykliku Evangelium vitae, ho připouští.

Čtěte také

Myšlenka je taková: Jsme v nějaké, řekněme, středoamerické zemi, která je velmi chudá. Vězení jsou děravá, mafie vládne všude a my nejsme schopni šéfa mafie udržet ve vězení. Víme, že se z toho vězení prostřílí, zkorumpuje všechny a bude škodit a zabíjet. V tuto chvíli – jistě ne z důvodu pomsty, ale z důvodu legitimní obrany zbytku národa – to můžeme udělat.

Papež Jan Pavel II. v té encyklice říká, že tyto případy se vyskytují velmi zřídka, pokud vůbec. Ovšem v roce 2018 papež František v zásadě bouchl do stolu a říkal: „To už se na této zemi nevyskytuje nikde.“ A zastavil to.

Z pozice víry jistě platí dum spiro spero, tedy dokud dýchám, doufám, vždy tam je možnost obrácení. Tudíž pokud je to minimálně možné, tak trest doživotí je lepší.

I největší zločinec

Vy jste oba křesťani. Pane Jochu, jak jde dohromady trest smrti s křesťanstvím?

Joch: Všichni velcí myslitelé křesťanství, filozofové i světci, připouštěli trest smrti. Svatý Pavel, svatý Augustin, svatý Tomáš, velcí nekatoličtí myslitelé jako Emmanuel Kant, státníci jako Tomáš Garrigue Masaryk, který sám podepsal několik trestů smrti, dále Charles de Gaulle a mohl bych pokračovat.

Čtěte také

Ti trest smrti pro vrahy a pro ty nejtěžší vědomé zločince zločince – ne psychicky nemocné lidi – považovali za správný. Z křesťanského hlediska, když člověk ví, že bude popraven, tak smrt koncentruje jeho mysl a on má silnou motivaci olitovat svých hříchů, protože mu stále v mysli „straší“ vidina, že půjde před Boží soud.

Co když olitoval během trestu? Evangelia mluví celkem jasně o tom, že i ten nejzoufalejší, nejhorší z nejhorších má možnost být zachráněn, spasen.

Joch: Ano, přesně tak. I ten největší zločinec, který olituje svůj hřích, může jít po smrti z křesťanského hlediska do nebe, do ráje. To je možné.

Ale to může stejně tak popravený vrah, nebo člověk, který žije ve vězení po vraždě třeba dalších 40 let. Může se obrátit a jít do nebe. Ani trest smrti, ani doživotní vězení negarantuje ani spásu, ani peklo. To záleží na tom člověku, jak lituje svých hříchů.

Poslechněte si sérii Terorismus

Pane Vácho, tady padají docela silné argumenty. Nemá pan Joch pravdu?

Vácha: To je naprostá pravda, co říká pan Roman Joch, protože obrácení člověka – to, že lituji svých hříchů, v náboženském kontextu – není zaručeno ani doživotím, ani trestem smrti. Je zaručeno tím, že ten člověk opravdu obrátí.

Moje starost je, že ano, můžeme tomu člověku vzít svobodu, ale neměli bychom mu brát budoucnost.

Čtěte také

Ale proč by se neměli zbavovat života lidé, jako jsou masoví vrazi, tyrani a tak dále?

Vácha: První, co nás napadne, je možnost justičního omylu. Pokud nám někde běhá po zemi těžký zločinec, který ještě není ve vězení, tak je to napravitelný omyl. Pokud naopak popravíme nevinného, tak je to nenapravitelné.

Zadruhé, možnost obrácení je mezi tím člověkem a Bohem. My bychom mu neměli brát čas. Dokud tady žije a pokud jsme schopni mu zajistit doživotní vězení, tak má delší možnost se sebou něco udělat. Ale nebudu to já, kdo mu život bude zkracovat.

Co ukázal případ z amerického Tennessee? A proč se za oceánem čeká na popravu desítky let? Diskutují publicista Roman Joch a kněz a bioetik Marek Orko Vácha. Moderuje Lucie Vopálenská.

autoři: Lucie Vopálenská , dci

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.