Tradice žije v paláci Hrzánů z Harasova
Svátky jsou dobou očisty, kdy je možné smýt minulé a bez poskrvny přistoupit k dalším pracím. Díky rozličným rituálům je možné si v tomto čase příznivě naklonit vývoj věcí budoucích. Jsou ale zároveň dobou, v níž je pro temné síly snazší proniknout přes pomyslný práh do lidských obydlí a statků.
Charakteristickým rysem celého předvánočního období je ubývání světla a narůstání tmy, během níž aktivita temných sil prudce stoupá. Jako preventivní opatření tak většinu svátků doprovází rámus, který má zlé síly zahánět, či převlékání do masek, jež má nečisté síly zmást a oklamat.
Každý sváteční čas je doprovázen obřady a rituály, které hrají nedílnou součást daného období. "Obřad sám byl orientací a průvodcem na pouti těžko ovladatelným světem." V dnešní době je velmi složité rekonstruovat sváteční dny a okamžiky lidí raného středověku, přesto však je možné i z obrovské "tříště" dochovaných přežitků sestavit alespoň přibližnou mozaiku svátečního času dob minulých.
Advent je obdobím, v němž se prolínají dvě stejně důležité tradice. Byl rytmizovaný řadou důležitých událostí, z nichž některé se váží ještě k pohanskému věku. Ten oslavoval zejména zimní slunovrat. Později se však tato pohanská tradice začala prolínat s křesťanskými obřady, které dnes představují jeden z nejdůležitějších vrcholů každého ročního cyklu. I v dodnes dochovaných rituálech a vánočních zvycích je jen těžké oddělit tyto dvě vrstvy od sebe. Sváteční čas doprovází hojnost jídla, která má předznamenat budoucí dostatek a je jakousi prosbou a závdavkem pro budoucnost. Hody se však neměly týkat pouze lidí, ale i dobytka, půdy či stromů, kterým bývaly věnovány zbytky ze sváteční hostiny.
Dalším prvkem typickým pro sváteční dobu je koleda. Původně se nejednalo o pokleslou formu koledy, která dnes může být vnímána spíše jako druh zábavy či příležitost pro lidsky důstojnější formu žebroty. Koleda (čili dar) byla spojena s budoucí prosperitou toho, kdo se dokázal s koledníky podělit o část svého majetku.
Dnešní vánoční a předvánoční zvyky jsou leckdy pouze pozůstatky zvyků minulých. Málokdo ví, proč vlastně tento čas trávíme tak, jak ho trávíme. Při pohledu na čerty asi jen málokoho napadne, že převlečení lidé tak mají zabránit tomu, aby se na svět dostali opravdoví démoni. Sortiment supermarketů dnes ovládají zlatí umělohmotní sněhuláci a vypadá to, že zájem o "vánoční kýč" je v našich končinách celkem značný. Jako by si démoni do našich domovů našli jinou, pohodlnější cestu. Autenticita a osobní vztah k tradičním rituálům se tak ale namnoze zcela vytrácí. Pokud však dáváte přednost voňavým přírodním materiálům, poctivé ruční práci a vůbec tomu, do čeho se neinvestují peníze, ale čas a tvůrčí fantazie, pak si Vás dovolujeme co nejsrdečněji pozvat na výstavu do paláce Hrzánů z Harasova v Celetné ulici.
Z Vánoční výstavy uspořádané ve sklepních prostorech paláce dýchá klid a krása. Můžete se pokochat pohledem na nezřídka úžasné výsledky právě lidských rukou i ducha. Výstavou Vás bude provázet podmanivá vůně ozdobených perníčků všemožných tvarů, nechybí ani vánoční ozdoby z krajek, betlémy z různorodých materiálů a vůbec výtvory lidské fantazie dnes již jen zřídkakdy viděné. Výstava je zkrátka pohlazením na duši a obdiv patří všem těm, kteří dokáží vykouzlit věci krásné a nabité poezií Vánoc.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
