Toužila mít na váze číslo začínající trojkou. O svém boji s anorexií napsala knihu

Při psaní knihy se inspirovala vlastní touhou po štíhlosti. I jí se do života nenápadně a velmi lstivě, jak říká, dostala anorexie. „Místo, aby byl člověk mladý a veselý, stane se z něj jen vyhladovělá troska, chudáček, který nedokáže myslet na nic jiného než na svoje tělo,“ vzpomíná Adamcová na své ještě celkem nedávné prožitky.

Čtěte také

Cvičit i se zlomeninami a ládovat se, dokud nezvracíš. Touha po dokonalém těle může zatemnit mozek a přerůst v nemoc

Na začátku to ale nevypadalo vůbec nebezpečně. Barbora se během dospívání rozhodla, že bude zdravěji jíst a více se hýbat, aby si zlepšila kondici. Když už nejedla téměř nic, trávila dlouhé hodiny denně cvičením a do deníku si psala o své touze mít na váze číslo, které začíná trojkou, zasáhli její rodiče. „Když jsem viděla, kolik je kolem mě najednou povyku, uvědomila jsem si, že možná nejsou blázni všichni kolem mě, ale možná jsem to já,“ říká autorka knihy.

Barbora má celý život před očima obraz ideální, elegantní a inteligentní ženy, kterou se chce stát. K perfektnímu ideálu ale není možné dojít. Cestu jí komplikuje mimo jiné její vlastní perfekcionismus a taky sociální sítě, které ukazují filtrovanou dokonalost jako něco běžného, přestože realita bývá odlišná.  

Jak se Barboře povedlo dostat anorexii pod kontrolu? Jak důležitá je její aktuální hmotnost a váží se vůbec? A jakou roli v příbězích mladých lidí s poruchami příjmu potravy hrají rodiče?