Tomáš Klvaňa: O rostoucí impotenci politiky

2. srpen 2018

Nedávno jsem dvacetiletým Američanům pouštěl film Jiřího Menzela Postřižiny, slavný Hrabalův příběh s Jiřím Schmitzerem, Jaromírem Hanzlíkem a Magdou Vášáryovou. Při sledování studentských reakcí jsem si zase jednou uvědomil, jak dnešek nemá skoro nic společného s dobou a poetikou 70. let, v nichž kniha a posléze i film vznikly.

Dnešní poetika – v literatuře, výtvarném umění, nebo pop-kultuře – nemůže být víc odlišná a souvisí s radikální proměnou světa. A to ještě nic není proti tomu, jak svět bude vypadat za dalších 40 let, což je časový úsek dělící nás od Menzelových Postřižin. 

Impotentní politika

Zpolitizovaná veřejná diskuze nás klame – máme pocit, že politika je důležitou příčinou všech změn. Vždyť všude kolem vidíme nástup antisystémových politiků, kteří hýbou národy. Je jich mnoho a nejviditelněji ční přes obzor postavy jako Donald Trump, Andrej Babiš, Viktor Orbán, či Marine Le Penová. Jsou to představitelé „nepolitické politiky“ postavené na buď instinktivní, nebo cynické negaci, na protestu bez skutečného obsahu. 

Tomáš Klvaňa: Je Putin opravdu geniální stratég? Jen stěží

Po otrávení bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v anglickém městečku Salisbury logiky padlo podezření na ruský Kreml

Po otrávení bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v historickém anglickém městečku Salisbury celkem logiky padlo podezření na ruský Kreml.

A právě tito muži a ženy politiku dlouhodobě diskreditují a činí ji ještě impotentnější, než by jinak byla.

Svět dnes vytváří bezprecedentní pokrok vědy a její spojení s byznysem. Proto máme chytrý telefon a sociální sítě, které dnes každému umožní přístup na veřejnost, což je samo o sobě revoluce. Je to však jen drobný úvod k tomu, co přijde. Objevy v nanotechnologiích, mikrobiologii, genetice, počítačové vědě a umělé inteligenci nás transformují k nepoznání. 

Tři zlomy

Tři zlomy budou zásadní: výrazné prodloužení průměrné délky lidského života, absolutní obměna pracovních trhů a prolnutí organického života s umělou inteligencí, ono obávané splynutí lidí s roboty. 

Hybatelem integrace objevů do života je byznys, propojené světové trhy, korporace.
Tomáš Klvaňa

Hybatelem integrace objevů do života je byznys, propojené světové trhy, korporace. Na tuto sféru nejvíc a nejplodněji reaguje pop-kultura, jež už je sama po vzoru technologie, vědy a byznysu globalizovaná, spoluutváří naše vědomí, a tak nás tu víc, tu méně připravuje na přijímání i odmítání revolučních zlomů. 

Politika na to nemá skoro žádný vliv. Měla by mít, mohla by mít, pokud by se zorientovala, pokusila se přizpůsobit a opatrně proměny usměrňovat. 

Rozumíme všemu

Tomáš Klvaňa

To však nedělá. Politika jen bez rozmyslu reaguje na symptomy doby. Je tahounem restaurace primitivních kmenových pudů, sází na identitu a nacionalismus, hovoří o státní suverenitě, konceptu zrozeném v sedmnáctém století, který dnes nemá skoro žádný význam, obsah ani šanci existovat. 

Tím politika ještě umenšuje svůj vliv na dnešní svět, a to je nebezpečné. Věda, technologie, byznys a pop-kultura potřebují relevantní protiváhu. 

Moji studenti Postřižinám moc nerozuměli – a to se týká dvacetiletých Američanů i Čechů – ale poctivě se jim porozumět snažili, analyzovali je a kladli ty správné otázky. Dnešní generace nepolitických politiků žádné otázky neklade. Ta přece rozumí všemu. 

Spustit audio

Související