Tomáš Klvaňa: Klaus ani Zeman si české prezidentství nezasloužili

T. G. Masaryk
T. G. Masaryk

Vláda Bohuslava Sobotky chce zmenšit pravomoci hlavy státu. S návrhy na jejich omezení se také ozývají hlasy, volající po samotném smyslu prezidentské funkce. Potřebuje Česko prezidenta?

Sociolog Petr Hampl v pořadu Pro a proti vznesl své připomínky proti stávající podobě demokracie v České republice: „Je to parlamentní, zastupitelská demokracie, ale také všichni víme, že fakticky zastupitelsky nefunguje.“

„Najděte jednoho jediného poslance, který se cítí, že opravdu zastupuje konkrétní lidi, a člověka, který má pocit, že ho zastupuje jeho poslanec,“ vyzval sociolog.

Podle něj není zastupitelská demokracie správně nastavena, „a přestala fungovat, zatímco přímá volby prezidenta je věc, která je ještě schopna lidem něco říct.“


Hampl: „Když se podíváme, jak v téhle zemi postupuje vláda, a jak postupuje prezident, tak vidíme, že prezident je ten, který zastupuje dolních přibližně 90 % procent. Ať už se to týká zahraniční politiky nebo kulturních záležitostí. Prezident dělá výborný korektiv vládě, která naprosto nekomunikuje s dolními 90 %, a ani se nesnaží předstírat, že hájí jejich zájmy.“

„Netvrdím, že Miloš Zeman zastupuje zrovna mě, ale rozhodně zastupuje většinu obyvatel země. Kdybych měl brát nejlepší prezidenty v dějinách, jednoznačně číslo jedna je Václav Klaus, číslo dvě Masaryk,“ svěřil se Petr Hampl.

Pedagog a první tiskový mluvčí Václava Klause ve funkci prezidenta Tomáš Klvaňa nemyslí, že by česká zastupitelská demokracie selhávala:

„Nelze říci, že by poslanci, zastupitelé, lidé nedávno zvolení do vedení měst nereprezentovali voliče, tak to nemůžeme paušalizovat. Je tam celá řada lidí, kteří to berou vážně. Volby mají vliv.“

Přesvědčení Václava Havla, že prezident spoluvytváří společenskou atmosféru, a svým jednáním a chováním by měl ztělesňovat skladbu základních hodnot státu, Klvaňa sdílí.


Klvaňa: „Prezident by měl být sjednotitel v důležitém hodnotovém rámci. To co nám teď předvádí prezident Zeman je přesně proti duchu jakéhosi sjednocování na základě hodnot. Prezident pochopitelně může mít svůj vlastní názor odlišný od názoru vlády. Když se to ale počítá, a zastupuje stát navenek, měli by všichni táhnout za jeden provaz, a to málokdy táhnou.“

„Václav Havel pro mě byl společně s Tomášem Garrigue Masarykem jediným opravdovým prezidentem, který snese velmi přísná kritéria, která jsme na prezidenta v roce 1918 nastavili,“ vysvětlil bývalý tiskový mluvčí prezidenta Klause.

Díky této historické skutečnosti má prezident dodnes v České republice odlišné postavení v politickém systému, než v jiných zemích. „Je těžké těmto kriteriím dostát. Václav Havel v tom obstál, a když odcházel v roce 2003 z funkce, existoval jakýsi konsensus, že zastával prezidentskou funkci dobře.“

„Jeden ze zásadních problémů je ten, že prezidentská funkce, protože je na Hradě, má jakýsi monarchistický ráz, a propůjčuje autoritu i lidem, kteří si ji vůbec nezaslouží, a tím mám na mysli jak Klause, tak Zemana,“ konstatoval Tomáš Klvaňa.