Tomáš Klvaňa: Je Paul Ryan symbolem úpadku Republikánské strany?

27. březen 2018

Paul Ryan, předseda Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, je bezesporu v mnoha ohledech obdivuhodná postava. Je nejdůležitějším republikánem na washingtonském Kapitolu a jakousi protiváhou prezidenta Donalda Trumpa.

Je vzdělaný, klidný, slušný a seriózní. Přesto je právě on symbolem úpadku kdysi slavné politické strany, která se v západním světě nejvíc zasloužila o pád komunismu, a tím také o naši svobodu.

Posuzujme strany ne podle jejich politických suterénů, jímž je u Republikánů Trump, ale podle jejich nejvyšších pater, které představuje právě Ryan. Program, který se střídavými úspěchy a v nelehké situaci Ryan prosazuje, se nijak neliší od programu strany v 80. letech. Tehdy stranu nově definoval legendární prezident Ronald Reagan.

I dnes prosazuje za prvé: co nejnižší daně, za druhé: co nejnižší daně, a za třetí: ...inu...co nejnižší daně. V programu strany by se našly i jiné položky, ale ne zase moc. Přeháním jen málo. A budiž řečeno ještě jednou, nijak, opravdu nijak se neliší od toho, co strana prosazovala v 80. letech.

Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Paul Ryan vystoupil na zvláštní schůzi Poslanecké sněmovny v Praze

Mezitím nám padl komunismus, svět se propojuje, technologie se zlepšují, včetně schopnosti robotů se učit a zaskakovat za člověka ve stále více profesích, genetika nás dostala až ke schopnosti hrát si na stvořitele a klima naší planety se nebezpečně mění.

Republikáni a extremismus

Na žádná z těchto dilemat nemají Republikáni žádnou odpověď, kromě těch pořádně unavených jako je například deregulace. Jenže potřebujeme opravdu míň regulovat Facebook, Twitter, Google, Amazon, banky a kapitálové trhy? Odpověď pochopitelně zní: je to právě naopak.

Nepřejme si socialistickou regulaci, která by zahubila podnikavost, ale tu chytrou, která ochrání spotřebitele, občany a v konečném důsledku demokracii před vlnou suverenismu, nacionalismu a neliberálních tendencí.

Někomu se může zdát divné hovořit o úpadku Republikánů v době, kdy kontrolují Kongres, Bílý dům a mají pod sebou většinu států. Ano, strana je zatím volebně úspěšná, protože surfuje na vlně šovinismu. Programově je však zoufale prázdná, což se projevuje každý den, a což ji nakonec dovede ke špatnému konci. Nevolí ji ani mladí lidé ani etnické menšiny, čili budoucnost Spojených států.

Tomáš Klvaňa

Republikáni se čím dál častěji uchylují k extremismu. Jeho zárodky přinesla už Reaganova revoluce. Ve slavném projevu v roce 1964 Reagan v podstatě řekl, že levice, která žádá větší roli pro vládu, se kvalitativně neliší od totalitních komunistů za železnou oponou.

Když to řeknete obyčejně, neexistuje ostrý předěl mezi bolševiky na jedné straně a německými či švédskými sociálními demokraty na straně druhé. Ti jsou sice mírnější, ale jejich politika směřuje ke stejným koncům.

Tento zjevný nesmysl byl relativně neškodný v 70. a 80. letech, kdy pravice opravdu důkladně reformovala politiku a ekonomiku a zaznamenala mnoho úspěchů. Dnes v úplně jiné situaci však takový postoj vede Republikány k fatálnímu omylu, že jakákoliv regulace, jakékoliv zvýšení daní, je socialismus čili vlastně komunismus, a že tedy vláda je nepřítelem.

Apoštol takového myšlení, Ryan, je právě na návštěvě naší vlasti. Přeju příjemný pobyt!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.