Tomáš Klvaňa: Bidenův ostrý zahraničně politický řez

7. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Americký prezident Joe Biden při návštěvě State Departmentu

Americký prezident Joe Biden přednesl svůj první větší zahraničně politický projev, a to před začínajícími diplomaty při návštěvě State Departmentu, prvního ministerstva, které navštívil. Byl to jasný signál, že ministr Antony Blinken, dlouholetý blízký Bidenův poradce, bude mít ve vládě silnou pozici.

Jak ostatně sám Biden v projevu řekl, Blinken mluví za něj. To jistě zaznamenala všechna relevantní ministerstva zahraničí ve světě.

Čtěte také

Vyčíst z prezidentova projevu jakousi rýsující se Bidenovu doktrínu nelze. Takový pokus by byl předčasný, ale z prezidentových rétorických důrazů je zřejmé, jaké jsou jeho nynější priority. A paradoxně lze tvrdit, že to nejdůležitější poznáme z toho, co nezaznělo. Myslím tím americkou pozici vůči Číně. Biden sice zmínil čínské porušování lidských práv a špinavé obchodní praktiky, jinak se však Číně věnoval méně než ostatním tématům.

Není to překvapivé. Washington se rozhodl postupovat obezřetně, dát si na čas a pořádně zhodnotit velmi komplikovanou vazbu, v níž má hned několik položek strategický význam: čínská vojenská přítomnost v Jihočínském moři a agresivní postoj k Tchaj-wanu, obchodní politika, elektronická špionáž a čínské vztahy se Severní Koreou; nedůležité nejsou ani potlačování lidských práv a občanských svobod v Hongkongu jakož i diskriminace proti ujgurské menšině v západní islámské provincii Sin-ťiang.

Návrat ke kompetentnímu řízení problémů

Biden několikrát zdůraznil, že bude úzce spolupracovat se spojenci, což ve vztahu k Číně — a koneckonců obecně ve všem — jeho předchůdce odmítal. Bidenův projev se nesl v duchu návratu demokratických a lidskoprávních hodnot do americké zahraniční politiky a obnovení koordinace politik se spojeneckými zeměmi. Prezident tvrdě kritizoval vojenskou vládu v Barmě, kterou vyzval k dodržování práva a propuštění politických vězňů.

Čtěte také

Ostrá slova měl i pro Rusko. V telefonickém rozhovoru s prezidentem Vladimirem Putinem sice uvítal prodloužení jediné zbývající smlouvy o jaderných raketách START II o pět let, ale zároveň Putina jasně varoval, že skončila doba, kdy USA přehlížely gigantické kybernetické útoky ze strany Ruska, rozšiřování lží na sociálních sítích před volbami, trávení a zavírání politických oponentů. Biden vyzval Putina, aby z vězení propustil disidenta Alexeje Navalného, o němž se vyjádřil pochvalně jako o protikorupčním aktivistovi. V projevu uvedl, že Washington najde odpovídající způsob, jak zvednout ruské náklady na takové chování.

Jediným konkrétním výsledkem Bidenovy politiky je zatím ukončení vojenské a logistické pomoci Saúdské Arábii při bombardování v Jemenu, kde se Rijád snaží potlačit vliv Íránem podporované soldatesky. Způsob vedení války však vyvolal řadu otázek, humanitární katastrofu a hladomor. Biden bude i dál prodávat Saúdům obranné systémy proti Íránu, ale trpělivost Washingtonu s regionálními ambicemi korunního prince Muhammada bin Salmána je u konce. Prezident nařídil také důkladnou revizi vojenské podpory Spojeným arabským emirátům.

Tomáš Klvaňa

Stejně jako v dalších politikách, také v té zahraniční znamená Bidenův přístup oproti předchozí vládě ostrý řez a návrat ke kompetentnímu řízení problémů, úctu ke vědě a realitě jako takové a politiku založenou nejen na zájmech, ale i hodnotách. Většina světa takovou změnu uvítá.

Autor působí na New York University Prague

Spustit audio