Tímto okamžikem začíná moje válka. Život houslistky Ervíny Brokešové a spisovatele Karla Beneše

Čtěte také

Werich vyprávěl: Praská mi vodovod, na kterém se dělníci mstili nacistům. A chodí u nás Modrý abbé

Karel Josef Beneš byl kvůli tomu vězněn v Drážďanech, zatímco jeho manželka v odbojové činnosti pokračovala. Příběh má šťastný konec, i když další trápení čekalo oba odbojáře únoru 1948. Více už řeknou publicista Jan Sedmidubský a historik Eduard Burget v repríze pořadu Portréty z roku 2013.

Karel Josef Beneš byl svého času významným českým romanopiscem. Ervína Brokešová houslovou virtuoskou. Jejich dílo, jako by už dneska do značné míry patřilo minulosti. Romány Karla Beneše u nás naposledy vycházely v 70. letech minulého století a Ervína Brokešová veřejně vystupovala naposledy před druhou světovou válkou.

Léta první světové války

Beneš se narodil 21. února v roce 1896 v Praze. Pocházel z lékařské rodiny, studoval gymnázium v Praze. Jednoduchými počty lze přijít na to, že měl smůlu, protože patřil k ročníkům obětovaným na bojištích první světové války. Odmaturoval v roce 1915 a pak už to šlo velmi rychle.

Čtěte také

První světová válka: Co by se stalo, kdyby František Ferdinand d´Este sarajevský atentát přežil?

Podle některých zdrojů se Beneš choval odbojně a byl vyloučen z důstojnické školy v Budapešti a poslali ho jako prostého vojna na ruskou frontu. Byl těžce zraněn, a to ho vlastně zachránilo. Protože pravděpodobnost, že by padl, byla vysoká a je možné, že potom do svých postav projektoval i vlastní zážitky z války. Nakonec válku opustil s trvalými následky, protože utrpěl částečné ochrnutí levé ruky.

Studoval, živil se různě, protože mu během války zemřel otec. Už ve 20. letech mu vycházely první prózy. V roce 1925 se oženil s houslistkou Ervínou Brokešovou. V roce 1935 na sebe upozornil románem Uloupený život. Ten byl přeložen do šesti jazyků, vysílán v rozhlase a britská společnost podle něho natočila film, což ho hmotně zajistilo.

V protinacistickém odboji

Za druhé světové války se zapojil do odboje. Beneš byl zatčen na konci roku 1941, protože oba manželé se už od března 1939 nejpozději zapojili do činnosti odbojové organizace Petiční výbor věrni zůstaneme.

Čtěte také

Co prožívali českoslovenští vojáci v letech 2. světové války na Východní frontě?

Ervína si až do roku 1945 psala deník, ze kterého po válce vznikla kniha Ty a já. Zpočátku si vedla deníkové zápisky pro svoji potřebu s tím vědomím, že se taky může stát, že špatně skončí a chtěla, aby po ní nějaké zápisky zůstaly. Po manželově zatčení v odbojové činnosti pokračovala.

Jak to vypadalo při první prohlídce gestapa v bytě Ervíny Brokešové a Karla Beneše poté, co už byl zatčen a vězněn na Pankráci?

„Otvírám beze slova pokoj a rozsvěcuji. Fischer několika skoky k rádiu a zkouší je. Na témže místě, na jiných vlnách, se neozývá nic. Tony již sedí u psacího stolu a prohlíží psací mapu. Cítím slabost a usedám na gauč. Tiše se dívám a sbírám síly. Teď již vím, že je zle. Že ti musím všemi svými silami pomoci. Že tímto okamžikem začíná moje válka. Že musím na svém poli hájit, co se uhájit dá. Sama, ozbrojena jen svou ženskou lstí,“ píše Brokešová.

Poslechněte si celý Dokument Plus. Příběh Ervíny Brokešové a Karla Josefa Beneše uvádíme v repríze.