Tím, že si nedám v neděli řízek, světovému klimatu nepomůžu, myslí si senátor ODS Jirsa
Zemědělství spotřebovává 70 % dostupných vodních zdrojů. Společně s lesnictvím a dalšími způsoby využívání půdy se podílí na všech lidstvem produkovaných emisích skleníkových plynů 23 %. Odborníci z Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který pracuje pod hlavičkou OSN, proto doporučují soustředit se na lepší hospodaření s půdou. A taky změnit stravovací návyky, konkrétně omezit spotřebu masa. Můžou – a měla by – se tato doporučení nějak promítnout do praktické politiky?
Čtěte také
„Myslím, že o tom musíme přemýšlet a musíme se o tom bavit, ale nevyvolá to ve mně reakci, že bychom měli navrhovat zákon o tom, že vybijeme stáda hovězího a chovy vepřového a přestaneme jíst maso,“ komentuje doporučení panelu v Interview Plus senátor ODS Tomáš Jirsa.
„Za posledních 10 let, kdy se rozjíždí ochrana klimatu ve velkém, slyšeli posluchači stovky a stovky návrhů, jak zachránit klima. Od těch, které říkáte a které jsou racionální, třeba hospodařit lépe s vodou v zemědělství, až po ty bláznivé, jako že by ženy neměly rodit děti.“ Návrhy senátor dělí na racionální a neracionální na základě svých životních zkušeností, které jsou nepřenositelné, a četby.
Hlavně nešílet
Klimatická změna podle jeho mínění probíhala a stále probíhá. Měl možnost o tématu mluvit třeba s egyptologem Miroslavem Bártou, který mu ukazoval egyptské nápisy o klimatické změně staré pět šest tisíc let. „Klimatické změny tady byly, jsou a budou a je potřeba se jim přizpůsobovat, ale nešílet.“
Čtěte také
Proč si myslí, že návrh panelu jíst méně masa je absurdní? „Jestliže, a nechytejte mě za slovo, 80 nebo 90 % veškerého CO2 tvoří světové oceány a my jako lidi ten zbytek, a jestliže ze zbytku jsou emise za loňský rok 37 miliard tun a na EU připadá 3,5 miliardy tun, tedy 9 %, my snižujeme uhlíkovou stopu (na Česko připadá 0,2 % z celého objemu) a zbytek světa za tu dobu zvýšil emise 50×,… tak přece tím, že si nedám v neděli řízek, nepomůžu světovému klimatu,“ odpovídá Jirsa.
Závěry panelu senátor porovnává s jinými a se skeptickými weby, na kterých se „sdružují vědci, kteří nejsou takovíto alarmisté“, a s knihami, které „popisují globální oteplování racionálně“ – jmenuje například knihy Bjørna Lomborga. „Je potřeba se na ten alarmismus dívat s přirozeným skepticismem a nenaskakovat na všechny blázniviny, které jsou nám předkládány.“
Mají podle něho nějaké dopady mezinárodní dohody o boji proti změně klimatu, jako ta z Paříže? A jaká opatření je on sám ochoten podpořit? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem byl senátor ODS Tomáš Jirsa.
Související
-
Jak zpříjemnit klima ve městech? Nejen o tom je pořad Zaostřeno Českého rozhlasu Plus
Jak se bránit suchu, vysokým teplotám nebo naopak katastrofickým bleskovým povodním v českých a moravských městech? Jak v nich zpříjemnit klima? Odpoví Zaostřeno.
-
Politici by neměli poslouchat 17leté děti, ale něco pro klima konečně dělat, myslí si Doubravský
Studenta Akademického gymnázia Štěpánská v Praze a mluvčího iniciativy Fridays for Future zpovídá Jana Klusáková.
-
Jsme jedna z nejšpinavějších zemí, je nejvyšší čas panikařit, tvrdí organizátor stávky za klima
„Máme posledních 12 let na to, abychom něco udělali. A musí to udělat generace, která je nyní u moci a rozhoduje, co se bude dít,“ tvrdí student Petr Doubravský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
