Tichý: Králi Šumavy zůstali převaděči, kteří pomáhali lidem do svobodného světa. Propagandě navzdory

Král Šumavy Josef Hasil
Král Šumavy Josef Hasil

Nejslavnějšími králi Šumavy byli Josef Hasil a Kilián Nowotny. Po roce 1948 začali převádět lidi, kteří chtěli uprchnout z komunistického Československa. Pro komunistickou policii a Pohraniční stráž se ale stali úhlavními nepřáteli a vznikl o nich dokonce propagandistický film Král Šumavy. V něm jsou pohraničníci vylíčeni jako hrdinové, kteří zabíjeli nepřátelské narušitele hranic. Jak to tehdy bylo doopravdy?

Šumava, československo-bavorská hranice, kde vznikala jedna z nejstřeženějších hranic železné opony.  Na jedné straně stojí ti, kteří nechtěli žít ve státě ovládaném komunisty, a na straně druhé ti, kteří jim měli v tomto odchodu – či přesněji útěku – zabránit. Do literatury a filmu přichází pojem „král Šumavy“. Ale je třeba uvést, že existoval i v lidovém, někdy až mýtickém pojetí…    

Propaganda, kniha, film  

Chceme-li se na dané události – ať už ty skutečné, nebo ty propagandisticky zpracované – zaměřit, tak se musíme se vrátit do roku 1945, do doby vysídlení německého obyvatelstva a vyprázdnění pohraničí. „Po únoru 48 míří na Západ tisíce emigrantů z Československa a komunistická moc se snaží tomu zabránit,“ konstatuje host pořadu, historik Martin Tichý.

Ke vzniku uměleckých děl pod názvem Král Šumavy dodává: „Nejprve vznikl literární námět od Rudolfa Kalčíka, později scénář – podle něj vznikl film – a nakonec i kniha Král Šumavy. Jedno mají společné: propagandistické vidění, které bylo v rozporu s realitou přelomu 40. a 50. let minulého století.“

Historik Libor Svoboda ve své studii Králové Šumavy uvádí: „Desetitisíce lidí nechtěly čekat, až se stanou předmětem třídní nenávisti, a rozhodly se Československo opustit. Odcházeli především lidé, kteří zásadně odmítali komunistickou představu o společenském uspořádání. (…) V letech 1948 – 1951 odešlo ilegálně na Západ více než 25 tisíc osob a v roce 1953 dokonce více než 43 tisíc.“

Příběh Josefa Hasila

Těm, kteří přecházeli hranice, pomáhali lidé, které označujeme jako převaděče. Úspěšný převaděč musel dobře znát terén v místech, kde působil. Také musel znát organizaci strážní služby československých bezpečnostních orgánů, takže to musel být člověk, který velmi dobře znal místní poměry. Mezi takové patřily postavy buď příslušníků tehdejšího SNB, jako byl například Josef Hasil, nebo člověk z předchozího pašeráckého období. Mezi takové patřil Kilián Nowotny.

Byly Babice jenom vraždou komunistických funkcionářů?

Vladimír Brabec v televizním seriálu Třicet případů majora Zemana

Co se odehrálo na jihozápadní Moravě počátkem 50. let? Neblaze proslulý seriál o majoru Zemanovi událostem v Babicích věnoval dokonce dva díly. Bohužel, pokroucená pravda z televizního seriálu často zůstává v širším povědomí.

Především příběh Josefa Hasila je mimořádný. Historik Petr Mallota o něm uvedl: „Narodil se v roce 1924 v Zábrdí u Prachatic, vyučený bednář, který byl aktivním již v protinacistickém odboji. Po válce se dobrovolně přihlásil ke Sboru národní bezpečnosti. V lednu 1948 byl přidělen k pohraničnímu útvaru Zvonková v okrese Český Krumlov. Po komunistickém převratu začal s převáděním lidí.“

Byl dokonce zatčen, odsouzen k 7 letům vězení, ale jemu se podařilo i z komunistického vězení utéci. Dostal se do Německa a stal se jedním z nejúspěšnějších převaděčů. Celá jeho rodina byla perzekuována, řada příbuzných a známých skončila ve vězení.  Josef Hasil se stal legendární postavou, v lidovém mýtickém pojetí téměř nadpřirozenou bytostí… A proto bylo třeba propagandisticky zasáhnout.  Vhodným prostředkem se stává literární či filmové zpracování, které celý příběh obrací naruby.

Králi zůstali převaděči

O Kalčíkově zpracování „krále Šumavy“ historik Martin Tichý říká: „Byl to dobrý spisovatel a ona propaganda tam není prvoplánová. Je skryta v příběhu a o to je to nebezpečnější.“ Dodejme, že zpracování z roku 1959, které režíroval Karel Kachyňa, je brilantně zpracovaným filmem, který se dodnes vrací na televizní obrazovky. Možná i proto je ono zpracování „naruby“ nebezpečnějším…

Byl tedy král Šumavy pouze literární či filmovou postavou? Závěrečná replika z filmu, ale samozřejmě také závěr knihy naznačují, že novými králi Šumavy se stávají ti, kteří působí v kolektivech Pohraniční stráže. Historik Martin Tichý konstatuje: „Přestože se propaganda snažila o jiný obraz, tak králi Šumavy zůstali ti, kdo se snažili lidem pomoci odejít do svobodného světa.“

Pořad Král Šumavy je pouze literární a filmová postava?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a slovem provázela Ivana Chmel Denčevová, režii měl Michal Bureš. Hostem byl historik Martin Tichý.

Spustit audio

Související