Tibet je ve středu zájmu i v Německu
Desátého března vyvěsilo tibetskou vlajku na svých radnicích na devět set německých měst, obcí a okresních úřadů. Mezi nimi i zemská hlavní města Hannover, Magdeburg, Mohuč, Postupim, Saarbrücken, Stuttgart a Wiesbaden. Stovky demokraticky zvolených starostů se tak postavily za právo tibetského lidu na sebeurčení a protestovaly proti porušování lidských práv, zničení tibetské kultury a náboženské i národní identity.
K této akci se o proti minulému roku připojila více než stovka dalších institucí, což jen potvrdilo, že 65 procent obyvatelstva uvítalo loňské gesto spolkové kancléřky Angely Merkelové, která přijala dalajlamu. To mělo za následek zmrazení styků mezi Berlínem a Pekingem. Byly oživeny až po čtyřech měsících, když koncem února došlo v hlavním městě Německa k rozhovorům mezi oběma ministry zahraničních věcí. Zejména sociální demokraté a podnikatelé vyjadřovali obavy z možného negativního dopadu na rozvíjející se ekonomické vztahy, kdy se Čína od roku 2002 stala nejdůležitějším odběratelem německých výrobků v Asii. Bilaterální obrat obchodu dosáhl před rokem 80 miliard dolarů a Německo v posledním pětiletí patří mezi největší investory se spoluúčastí více než 13 miliard dolarů. Přitom v Německu působí již více než 700 čínských firem, které investovaly koncem roku 2006 více než 220 milionů dolarů.
Spolková vláda však musí brát ohled na skutečnost, že téměř 7O procent občanů je pro zesílení tlaku na Čínu, aby ctila v politice lidská práva. Německé sdělovací prostředky podrobně informují o tom, co spustilo vlny protestů Tibeťanů. Marita Tkalecová v "Berliner Zeitung" zdůrazňuje, že čínská vláda investovala do současného Tibetu 10 miliard euro. Jejich prostřednictvím je financováno 180 rozvojových akcí, mezi nimi stavba nejvýše položeného letiště, vybudování železniční tratě z Pekingu do Lhasy a vybudování vodovodů, elektrovodů a telefonních linek. Návštěvníci zaznamenávají nebývalé změny v Lhase, doprovázené přílivem čínských obchodníků, techniků, úředníků i západních turistů. Souběžně s tím je chudý a zaostávající region zaplavován zbožím, takže ceny potravin a energií dramaticky klesly. Rebelie nevznikla z ekonomických důvodů. Pokrok sice vpochodoval do Tibetu, ale je původu čínského a nikoliv domácího. Jde vlastně o kulturní revoluci čínské province bez ohledu na tamní kulturu a náboženství, bez ohledu na člověka a hodnot, kterých si váží. Jde o ?kulturní vraždu národa?, o které hovoří dalajlama. V důsledku toho vypukly nepokoje, při kterých Tibeťané zapálili čínské obchody, hotely a restaurace a jejich majitele ubili. Vnitřní město Lhasy bylo změněno v popel a trosky, píše "Berliner Zeitung". Německá dopisovatelka z Pekingu Petra Kolonková upozorňuje přitom, že dalajlama má možnosti svým stoupencům v Tibetu předávat své pokyny, což se jasně ukázalo před dvěma léty, kdy je vyzval, aby přestali lovit divokou zvěř pro kůži. Tibeťané poté spálili všechny kůže i oděvy, z nich vyrobené. Čínská vláda byla z toho šokována a tuto akci okamžitě zakázala. Skutečností však zůstává, že na padesát tisíc mnichů má k dispozici mobilní telefony a internet se postupně rozšiřuje, takže kláštery jsou ve stálém spojení. Navíc hranice do Nepálu a Indie jsou prostupné a kromě obchodníků se zde pohybují i obyvatelé Tibetu. Čínské úřady nyní vypověděly dva německé korespondenty z Tibetu, kteří byli posledními zahraničními novináři ve Lhase.
Německá veřejnost věnovala Tibetu mimořádnou pozornost již od dvacátých let minulého století, kdy zde vznikla společnost Thule, která byla pojmenovaná po "údajně nordické zaniklé kultuře", jejíž zbytky se měly nacházet právě v této oblasti. V roce 1936 byla pak založena "Německá himálajská nadace", která měla prozkoumat údajné "germánské kořeny", nalézající se u tamního obyvatelstva. K tomu vyslaná tibetská expedice SS vedená Ernstem Schäferem byla v následných letech sledována místními obyvateli s velkou nedůvěrou zejména poté, co prováděla antropologické měření jejich lebek. Nejznámější se pak stala druhá expedice financovaná nacistickou stranou, vedená Heinrichem Harrerem a zfilmovaná Hollywoodem jako "Sedm let v Tibetu" s Bradem Pittem v hlavní roli. Tato expedice byla na zpáteční cestě zaskočena vypuknutím druhé světové války a v září 1939 Brity zatčena. Z indické internace se podařilo v září 1944 po pátém pokusu příslušníku SS Harrerovi uprchnout. Dvacet jedna měsíců trvající útěk ukončil dvoutisícím kilometrovým pochodem v Tibetu. Zde se v letech 1946 až 1951 stal vychovatelem a poradcem současného dalajlamy. Jaké politicky zabarvené názory mu předával, nebylo nikdy zveřejněno a těžko se je dozvíme, protože Harrer v roce 2006 ve věku 93 let v Korutanech zemřel. Do konce jeho života však trvalo přátelství s dalajlamou, který jej dvakráte navštívil při příležitosti jeho osmdesátých a devadesátých narozenin.
Asijský expert "Společnosti ohrožených národů" Ulrich Delius nyní v rozhovoru pro Deutschlandradio ostře kritizoval spolkovou vládu z dlouholeté nečinnosti v tibetské otázce.Čestný předseda Svobodné strany hrabě Otto Lambsdorff vyzval šéfy vlád, představitele ekonomického života celého světa a olympijské výbory, aby se zasadily za lidská práva v Tibetu.V souladu s dalajlamovým přáním se vyslovil proti bojkotu her v Pekingu. Kvůli vývoji událostí kolem tibetské otázky spolkové ministerstvo pro rozvojové otázky oznámilo Pekingu, že na květen plánované vzájemné vládní rozhovory odkládá. To však neznamená, že nebude pokračovat v těchto jednáních, které probíhají již několik let.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.