Ti, kteří chtějí odejít, spíše hrají na cit než na rozum, říká Vít Kolář k referendu o brexitu

Dá se jednoduše říci, které skupiny obyvatel budou hlasovat pro odchod Británie z EU a které pro setrvání? „Velmi hrubě ano,“ říká v Interview Plus Vít Kolář – novinář, který má české a britské občanství, bývalý šéfredaktor české redakce BBC a také nositel Řádu britského impéria.

„Je tam jednak demografická záležitost, to znamená sever Anglie je pro brexit, jih Anglie je víc pro setrvání, Skotsko je ve velké většině pro setrvání. Další měřítko je vzdělání – čím vyšší vzdělání, tím větší je tendence zůstat v Evropské unii. Věk – mladí lidé chtějí většinou zůstat v EU a lidé, kteří jsou nad 65 let, většinou odejít,“ vysvětluje Kolář.

Odejít chtějí buď blázni nebo ti, kteří kalkulují

„Myslím si, že všichni Britové jsou euroskeptikové, ale řada z nich je zároveň pragmatických a uvědomuje si, že setrvat znamená udržet status quo,“ popisuje Kolář a dodává, že kdyby se v této chvíli hlasovalo o tom, zda vstoupit nebo nevstoupit do Evropské unie, tak by rozhodnutí bylo nevstoupit. „Když se podíváte na ty známé politiky, kteří jsou proti, tak buď jsou to blázni, nebo jsou to lidé, kteří kalkulují, to znamená, že nejsou na vrcholu moci a že mají mnohé co získat,“ pokračuje Vít Kolář.

Proč referendum a ne hlasování v parlamentu?

„Připomíná mi to situaci v 70. letech, kdy Británie vstoupila do Evropské unie – bylo to 1. ledna 1973 za konzervativní vlády Edwarda Heatha a v roce 1975 bylo referendum, čili postlegislativní referendum by se dalo říci, protože Británie už byla členem EU. Ale vzhledem k tomu, že labouristé si to napsali do volebního programu, tak Harrold Wilson, který vyhrál volby, řekl: ´Uděláme referendum,´ protože hlasy o tom, zda to bylo správně či nebylo, trvaly. Takže udělali jednou provždy lidové hlasování, aby to byl plebiscit,“ myslí si Kolář.

Paralelu vidí v současném referendu, pro které se David Cameron podle něho rozhodl proto, aby se o této otázce nedalo dále debatovat. A jediný způsob, jak toho dosáhnout, je referendum.

Co znamená brexit

Uvědomují si vlastně Britové, co by je případný brexit stál, co je všechno ve hře? „Část britské populace si to uvědomuje, ale myslím si, že drtivá většina si to neuvědomuje, protože politika nehraje velkou roli v životě normálního průměrného Brita. – V informované debatě se o tomto hovoří a probírá se to,“ komentuje Vít Kolář a odhaduje, že důsledky brexitu si uvědomuje maximálně 10 – 15 % obyvatel Británie.

Vít Kolář|foto: Jana Přinosilová

Největší problém brexiterů je podle něho to, že se neví, co by brexit vlastně technicky znamenal. „Neexistuje scénář kroků, což je docela zajímavé a zajímalo by mě, jestli Brusel ho má, protože samozřejmě šance je minimálně 30 – 40%, že Británie může odejít, co by se stalo den poté, co by Británie hlasovala, že odejde z Evropské unie,“ pokládá si řečnickou otázku Kolář.

Celý rozhovor s Vítem Kolářem, bývalým šéfredaktorem české redakce BBC a nositelem Řádu britského impéria, najdete v audioarchivu Českého rozhlasu Plus.