Thompsonová byla trošku punková velvyslankyně, diplomacie se mění, říká exvelvyslanec Žantovský

„Já si nejsem jistý, jestli by mě britské publikum chtělo vidět tančit, ale fakt je, že se diplomacie po této stránce mění,“ říká Michael Žantovský – ředitel knihovny Václava Havla, který byl velvyslancem například i ve Spojeném království.

Thompsonová se podle jeho mínění nepodobala klasickému stereotypu formálního britského diplomata. „Byla trošku punková velvyslankyně,“ hodnotí. Nástrojů, které může schopný diplomat využívat, je dnes celá řada. „V době sociálních sítí je pravidlem, že většina velvyslanců tweetuje, objevuje se na Facebooku a jiných sociálních sítích. U paní Thompsonové to bylo něco velmi osvěžujícího, přidala k tomu i divadelní kariéru,“ dodává Žantovský.

Veselé Vánoce! #ChristmasActually pic.twitter.com/Oy6xDI0HCf

— BritishEmbassyPrague (@UKinCR) 22. prosince 2017

Vít Borčany, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, který se zaměřuje na českou zahraniční politiku, ekonomickou diplomacii, a mimo jiné je spoluautorem loňské analýzy českého diplomatického sboru, souhlasí s tím, že se diplomacie mění.

„Diplomacie je čím dál víc personalizovaná do osob velvyslanců, kteří se stávají i politickými figurami, což v minulosti nebylo standardem. Současný výzkum diplomacie ukazuje, že jednotlivé osoby jsou vnímáni jako mluvčí těch států, a tomu odpovídá, že ten stát nějak prezentují,“ myslí si Borčany.

Žantovský vzpomíná, že v době svého působení ve Velké Británii se snažil přiblížit britské veřejnosti v nejrůznějších směrech – psaním sloupků a komentářů do tisku, nebo cestováním po univerzitách. Dodává, že dnes už není diplomacie jen na úrovni královských dvorů a vlád, ale velvyslanec musí pravidelně komunikovat i s veřejností.

Komunikace ambasády směrem k veřejnosti v zemích působení se změnila i v českém případě, myslí si Vít Borčany. Velmi komunikativní jsou podle něho čeští velvyslanci v Bruselu a Stockholmu Jaroslav Kurfürst a Jiří Šitler, nebo současný velvyslanec v Mongolsku Jiří Brodský.